Cesta poslušnosti, cesta rebelství, cesta zoufalství

Pojďme se podívat na tři různé strategie, tři různé cesty, z nichž dvě jsou pasivní, jedna aktivní. Jo, a aktivní neznamená aktivistická.

Cesta poslušnosti. Dělám vše, co se mi nařídí. Poslušně a radostně tleskám všemu, co se mi řekne. Klaním se a tleskám vlajce duhové, modrožluté, krásné tibetské, modré se žlutými hvězdičkami, .... Zkrátka té, která je zrovna v kursu. Před národní vlajkou si odplivnu, protože si ji přivlastnili "ti hnusní náckové".

Poslušně si nejméně dvakrát ročně změním pohlaví. Poslušně se budu radovat v průvodu hrdosti, poslušně si dojdu pro posilující dávku, jakmile mi zčervená tečka v mobilu. A také si mohu poslušně vybrat svou smrt. Poslušně zmrznu, poslušně umřu hlady, poslušně se udusím v respirátoru, poslušně zemřu na x-tý covid po y-tý posilující dávce vakcíny. Nebo se z toho všeho poslušně zblázním a vezmu si život sám.

Předtím si to ještě báječně užiju, poslušně odevzdám veškerý svůj majetek a budu poslušně, ale nesmírně digitálně šťastný.

Cesta zoufalství: doběhly mě složenky, jsem zadlužený, v exekuci, v insolvenci. Denně přemýšlím, zda budu dnes jíst nebo topit. Zítra má být větší zima, tak se dnes radši najím, abych si mohl zítra zatopit. Také musím něco splatit, aby mi exekutor nezabavil kamna. Poníženě jsem musel žádat o žebračenku, formulář, který jsem neuměl vyplnit, mi vyplnila úřednice a padla na to půlka žebračenky. Hele, mám malý kapesní nůž. Těš se ty kriple, půjdu a vyřídím tě. Tímhle nožem? Když máš kolem sebe ochranku? Zabili by mě, než bych se přiblížil. Musel bych někde ukrást lepší zbraň. A co takhle se na to vykašlat a zabít sám sebe. Mám tu ten nůž, nebo prášky? Provaz nemám, neutopím se, protože umím plavat. Pistoli taky nemám, a stejně umřu hlady nebo zmrznu. Ale znám viníka, a protože je nás víc, můžeme si to s ním vyřídit. Pak se zoufalců sejde víc a vybouchne papiňák.

Cesta rebelství. Nebudu bez rozmyslu dělat to, co po mně chcete, je mi to podezřelé, nevěřím tomu, pochybuju o tom. Čím víc tlačíte, tím víc tomu nevěřím. Vydržím to. Nemám strach, nemám strach ani ze smrti. Odolal jsem nátlaku, vydržel jsem. To mě posílilo. Existují také takoví lidé? Ano, jsou tady, vidím je na internetu, najednou se s nimi setkávám i ve svém okolí. Nejsem sám takový blázen. To je fajn. Stojí za to se s těmi lidmi spojit a něco zkusit. Odejít ze systému (což úplně nelze). Nebo na něm nebýt až tak závislý, nevěnovat mu energii a pozornost. Vzepřít se mu. Ani nevím jak, stal jsem se rebelem. Našel jsem cestu k sobě, našel jsem cestu k vnitřnímu hlasu, hlasu svého srdce. Srdce je odvážné, umí vést, když seš ochoten ho poslouchat a přestaneš naopak poslouchat svou mysl, svého našeptávače: co by tomu řekli lidi? Víš, co všechno by se ti mohlo stát? Zavřou tě, vyhodí z práce, jestli neuděláš, co ti nařizují, vzdej to, nekomplikuj si život.

Je to cesta trnitá, jsme jiní, než ti poslušní a zoufalí. Ale razíme cestu, začínáme se spojovat a je jen na těch poslušných a zoufalých, zda se přidají, zda najdou odvahu, překonají svůj strach a otevřou se rebelské lásce. Ona totiž je rebelská, odvážná, ochotná, radostná, soucitná, pokorná a zodpovědná.

Cesta rebelství je obtížná, projdeš svými stíny, to tě posílí, že najdeš odvahu a zároveň se zbavíš svých stínů tím, že je přijmeš. A teď už to jen necháš na tom řídícím, protože podobné se přitahuje, aby ti přitáhl do života podobné lidi a ty ses s nimi spojil. A to je ta evoluce odspodu, kterou sis odpracoval. Cesta rebelství je aktivní, přestože může být i tiché rebelství, tzv. pasivní rezistence (odpor).

Zdánlivě existuje i další cesta, cesta snaživců, obsluhy elit. Tato vrstva patří převážně do kategorie poslušných (příp. tzv. vyčůránků) a jsou to konkurenti v postupu výš. Vzájemně se hlídají, intrikují, odhalují přeběhlíky a zrádce, předbíhají se v patolízalství směrem nahoru. Elitám poskytují narušenou zpětnou vazbu, všichni žijí v tom svém "akváriu" a vůbec je nenapadne, že někteří lidé žijí jinak, že mají úplně jiné problémy. Rebely často zaměňují za zoufalce.

Poslušní potřebují drába, zoufalci volají po pomstě, po revoluci, po krvi. Přitom je tu ještě ta cesta rebelská, která preferuje lidství, život, lásku, spolupráci a soucítění.