výlevy

Zatímco je mi celkem přáno v oblasti práce, kde se záměry a plány jaksi naplňují, aniž bych nějak tlačil na pilu, u mé knihy, to tak nejde.

Ale kde? V mém případě je to takové zvláštní. Taková rozpolcenost. Žiju v městečku v Dolním Pojizeří, kam jsem se přistěhoval před více jak 30 lety. Šel jsem za prací s bytem. Zaplatil jsem požadovanou částku za byt, dostal klíče, nastěhovali jsme se a následně nám zrušili úsek, kde jsem pracoval.

Tak úplně ne, ale bude mi určitě líp na chatě, v přírodě, bez nadměrné digitalizace a nadměrného výskytu bio-robotů.

…. Ale někdy to nejde. Třeba bolest paty je skutečná a při chůzi prostě ta pata bolí. Může to být ostruha? Může. Také se mi točí hlava. Může to být z alkoholu, kterému moc nedávám, ale občas si dám? Může, ale také nemusí.

Oblíbenou Cimrmanovskou hlášku využívám vždy, když se něco musí udělat jinak, než se původně plánovalo. Obvykle přichází na řadu, když do toho hodí vidle tzv. nepředvídaná okolnost. Poslední dobou mám za sebou dvě využití varianty brod.

V dobách svobodných tu existoval časopis Sory PrDeL, kde to zdánlivě sprosté slovo bylo zkratkou Pravá Demokratická Legrace. Časopis vycházel měsíčně, byl normálně na stáncích a vydával ho na vlastní újmu pan Fidelis Schlée.

Po několika měsících jsem si na mobilu otevřel Facebook. A hle, vykouklo na mě něco od bráchy, ale vůbec jsem to nestačil ani zahlédnout, protože hned mě mobil přikryla obrazovka s nabídkou Facebooku, zda chci bez reklam za poplatek, nebo tak jak dosud s cílenou reklamou (ha ha ha kam chtějí zacílit reklamu, když tam skoro vůbec nejsem?)

Je těžké, když nemůžete nic dělat, protože musíte čekat. Bez toho, aniž by něco udělal či dokončil někdo druhý, vy se prostě nepohnete z místa.

To bych chtěl. A občas se vydaří. O radosti z dnešní pomalu končící soboty napíšu rád. Dopoledne jsme byli na tradiční Cestě pohádkovým lesem, pořádané místním Sokolem, tentokrát věnovaný čarodějům a čarodějnicím.

Důvod mého odmlčení byl ten, že jsem se na pozvání svého bratra mohl týden dívat doslova jako tele na vrata na zajímavou přírodu a kouzelnou krajinu na Azorských ostrovech.

Víkendy mám rád, užívám si v nich volno, čerpám energii. Hodně víkendů trávíme na chatě, staráme se o zahradu, občas hlídáme vnoučata, scházíme se v rámci rodiny.