Počasí vám nedovolí makat. Navíc od minula máte všechno hotovo. Přesto si najdete nějakou práci. Kosit se dá pořád, vytrhávat kopřivy též, zpracovávat dřevo, řezat, sekat můžete kdykoliv.
V rámci rehabilitace zelených prostor před naším panelákem vznikl multifunkční parčík se zelení, množstvím květin, stromů, prvků ke cvičení, zábavě a odpočinku a také hracím hřištěm pro děti s pískovištěm, houpačkami, prolézačkami.
Proč? Protože máte výsledek hned potom, co práci vykonáte. Je vidět posekaná tráva, záhon na chvíli zbavený plevele, nařezané a naštípané dřevo, natřená lavička.
Fotopast jsem tentokrát namířil na louku před chatou s dohledem na skalku a dřevník. Kdo jiný by měl být v očekávání nežli srny?
Jsou krásné, kvetou postupně po celou dobu vegetačního období. Jsou ovšem závislé i na lokálním mikroklimatu. Pozoruji to na chatě v Podhůří, ale i na zahrádce v nížině.
Na chatě to bylo hlavně o dřevu. Tedy pro mě. Podařilo se mi "zlikvidovat" dřevo ze zlomených větví dubu. Ty velké byly potřeba rozřezat a převést kolečkem k uskladnění a postupnému vyschnutí.
Přichází období sklizně. Na zahrádce už jsme sklidili jahody, rybíz, vyrostla nám první cuketa a sklidili jsme hrách, úspěšně rostou rajčata, papriky, cibule, červená řepa a mrkev.
Mám rád pobyt na chatě, hodně tam pracujeme, většinou sekáme trávu, části luk taky kosím. I sama příroda nám něco na práci připraví.
Po čtrnácti dnech jsem hořel zvědavostí, co nám ukázala fotopast. Nastražil jsem ji k rybníčku. Říkal jsem si, že by tam mohl být nějaký pták, možná kachna, možná nějaká srnka. Co tam nakonec bylo?
Ještě jednou tu vzpomenu na týden na Azorském ostrově prostřednictvím fotografií. Tentokrát to nebude o krajině, horách, moři a jezerech, ale o zvířátkách, stromech a květinách.