Tu se vzalo, kde se vzalo, objevilo se slovo "dezolát". A dnes se hojně používá. Používá se jako dehonestační nálepka. Takto označený člověk má být pro druhé fuj. Dobře, tohle všechno chápu. Ale, kde se vzalo to slovo? Z čeho vzniklo?
"Haló, pane předsedo, není už Váš čas?"
Těch cen a ocenění je celá řada. Některé bereme vážně, sem bych řadil třeba cenu Thálie, tam je oceněn umělecký výkon. Jsou ceny národní a mezinárodní, ocenění odbornou porotou či komisí (např. Anděl), nebo cena lidové popularity (Slavík).
Chci být medvídkem. Protože je roztomilý. Protože oslovení "ty můj malý medvídku" po souloži je pochvala.
Jsme národem nápaditým, založili si na tom živnost Přemek Podlaha a jeho následovníci. Tak mě napadla taková ptákovina inspirovaná kombinací rad ptáka Loskutáka a volební kalkulačky.
To je za normálních podmínek samozřejmě nemožné. Ale jak dlouho by trvala cesta povodňové vlny při protržení Slapské přehrady? Že i to je nemožné?
…… prdel milionem dolarů, pak vyšel ven a světe div se, všechno bylo postaru. To zpívají Chinaski v písní Milion dolarů.
Říkám si, jak by asi vypadal takový upřímný kandidát na poslance? Víme, že kandidáti slibují, co všechno udělají, zajistí a pak zjistíme, že to takhle nefunguje. Sliby, chyby. Mám rád upřímnost. Tak jsem si vymyslel upřímného kandidáta a jeho dopis voličovi.
Napadl mě jazykový novotvar. Hrdopych. Je stvořen ze dvou synonym, která ale trochu jinak vnímáme. Zatímco adjektivum "hrdý" vnímáme spíše pozitivně, "pyšný" už nám zavání negativitou.
V rámci boje za klima a v duchu zeleného údělu navrhuje EU zavést pouze nízko-emisní budovy. Všechny budovy v EU mají být zatepleny.
V rámci boje za klima a v duchu zeleného údělu navrhuje EU zakázat v EU prdění a kálení mimo certifikované Euro-toalety.
Přivlastňovací zájmeno "můj" bylo o tom, že k čemu jsem ono zájmeno přiřadil, to mi patřilo, to jsem vlastnil. Nebo spoluvlastnil, a tak by se slušelo používat spíš zájmeno "náš".