Jaký je v tom rozdíl? Přece to jsou všechno "neziskovky", tedy nevládní organizace v tzv. neziskovém sektoru. Ale rozdíly jsou, prostě není neziskovka jako neziskovka.
Politické strany jsou vlastně obchodní korporace obchodující s podílem na moci prostřednictvím voleb. Jenže ta moc je sama o sobě omezená a rozhodují o ní často ti, kteří tahají za nitky v pozadí, mají své zájmy a dávají do toho peníze a za ty pak chtějí něco zpět.
Dnes jsou hovory s robotem běžnou záležitostí. Voláte-li do velkého korporátu jako mobilnímu operátorovi, bance, pojišťovně nebo dodavateli energie, téměř vždy mluvíte s robotem. Vyslechnete si, že hovor je monitorován a pak stisknete číslo podle nabídky, kterou si vyberete.
Jinak jsou spíš ticho po pěšině, nebo hrozně nenápadní. Nebudu se věnovat běžné propagaci a propagandě v souvislosti s volbami a politikou. Spíš srovnám ten dvojí (dozi)metr při výročích významných událostí či známých osobností.
Šašek počmáranej, klaun. Výborný Bolek Polívka a jeho televizní Manéž. Cirkus a jeho klauni. Klauni, to je ale extra-třída. Politici, ti naši obzvlášť, úrovně klaunů rozhodně nedosahují. A když tak naprosto nechtěně. Pověstná je scénka s Nutellou, aneb nákup našeho premiérového šaška v Německu.
Býval jsem pravidelným voličem, který žádné volby nevynechal. Volil jsem menšinově. Ne vítěze. Volební systém u nás vede ke koalicím. V období velkých stran (za Klausovy velké ODS a Zemanovy velké ČSSD) jsem volil (Luxovy) lidovce. Proč?
Je to katastrofa, někde to dosáhlo i rozměrů apokalypsy, je to takový očistec. Pán tvorstva je spláchnut do kanálu. Příroda je mocnější a ukazuje nám, jak nás lehce může zničit.
Projekt "Nekrm hydru" začal nadějně, pak to nějak usnulo. Čím to je? Upřímně jsem čekal víc nezávazných přihlášek. Čekal jsem, že brzy bude překročeno 10 tisíc a budeme se blížit k 20 tisícům.
A to nejen nás, co v něm žijeme a jsme na něm závislí (někdo méně, někdo více, ale úplně nezávislý není nikdo), ale i ty, kteří v něj tak věří a všemožně mu pomáhají (možná i do hrobu).
Toť otázka. Pro člověka, který není žádným fanouškem politiků, politiky a systému stojí ta otázka spíš takto: proč vůbec volit? Neustále se mi připomíná citát (tuším M. Twaina): "kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali".
Naštěstí pirátská cesta digitalizace dokázala dočasně zvítězit nad byrokracií. Ještěže máme tu Agenturu pro digitalizaci. Ale asi se to časem sladí. Otázkou je, zda dříve, než rozladění úředníci začnou odcházet?
Vím jen, co se mi už stalo a jak to můj život ovlivnilo. Jen nevím, co mě a jak dál ovlivní. Mohu mít plány, mohu mít obavy, ale bude to nakonec tak, jak to bude.