Společnost

Cítí, vnímá bolest, a hlavně se nemůže bránit před pilami a sekerami. Samozřejmě někdy je nutné přistoupit ke kácení, to se nedá nic dělat. Strom má slušnou tendenci se obnovit i z pařezu, dokáží to mnohé stromy, snad většina.

Odcházení na smetiště dějin je lidsky nedůstojné a velmi těžké. Nicméně děje se a tento proces je nevyhnutelný podobně jako smrt.

Nejsou lidi?

29.06.2024

Jsou i nejsou. Říká se, že lidí je jak sraček, ale když hledáte lidi na práci, tak nejsou. Chybí řemeslníci, v přestárlých společnostech chybí pečovatelé a sociální pracovníci, některé profese přirozeně vymírají, jiné vznikají, něco se udržuje uměle (přezaměstnanost, nadprodukce, nadbytek bílých límečků – parazitujících profesí).

Vlastně jsem vždycky volil lidi, obvykle jsem si vybral ze všech stran, ale nejvíc jich bylo na kandidátce ODS. Přišla mi nejkvalitnější. Bylo to především kvůli bývalému starostovi, který tu starostoval od roku 1990 až do své smrti. Bylo to dlouhých 28 let.

Pojďme se podívat na nabídku, kterou by asi většina lidí chtěla a co místo toho máme, či nám je (již nepokrytě) nabízeno.

I tento blog věnuji projektu Archy 21 (Archa 21) a spolu s jejich textem si připomínám to v čem stále žijeme a ze srdce si přeji, aby to byla už minulost. Následuje text z Archy 21.

Tento blog věnuji tomu, co mě zaujalo. Jsem "napalubený" na palubu Archy 21 (Archa 21) a tam jsem se začetl do Archu 21 a podělím se o to s Vámi na svém blogu. Netřeba žádného komentáře. Jen k tomu napíšu, že text se mnou souzní a snažím se přispět svou troškou do mlýna, svou tvorbou, psaním, zahradničením, setkáváním se. Následuje text z Archy 21....

Za Covidu jsem si vyzkoušel být občanem druhé kategorie. Neměl jsem tečku a skoro nikam jsem nesměl. Tak jsem nechodil tam, kam jsem nesměl a chodil tam, kam jsem mohl. Do přírody. Tam jsem byl snad denně.