Chaos kam se podíváš

Systém je čím dál tím chaotičtější a ztrácí podporu. Zejména podporu tzv. lidových vrstev. Těch vrstev, které ztrácí výhody z globalizace a současného dění. Těch, na něž to vše dopadá nejtvrději, těch, kteří již zchudli.

Samozřejmě existují i nesystémoví lidé, kteří systém nepodporují dávno, říkejme jim alternativci. Ať už v oblasti zdraví, vzdělávání, samozásobitelství. To je však menšina společnosti a nejspíš k nějaké kýžené změně nebude rozhodující. Tihle lidé obvykle nepotřebují lékaře, ani učitele, spoustu jídla si vypěstují, nemusí se dívat na televizi (nehltají zprávy), vláda a politika je jim ukradená. Také se jim říká lidé vědomí či lidé probuzení. Ti už se nenechají systémem manipulovat.

Důležitější jsou ale právě chudnoucí vrstvy, které tápou, pochybují a začínají nedůvěřovat autoritám, především těm vládním. Tyto vrstvy se začínají obracet k systému zády. Ne tak, že by nenakupovali ve slevách, že by přestali jezdi auty, že by zahodili mobily a televize, přestali jíst maso a vrhli se na úplně jiný životní styl. Jen vědí, že si mohou dovolit čím dál méně, vědí, že chudnou a zjišťují, že jim vláda nejen nepomůže, ale že jim bezostyšně lže.

Vnímají to, že co jim říkají v televizi, je v naprostém rozporu s jejich žitou realitou a že už jsou mnozí na hraně únosnosti. Dostávají se pomalu do stavu, kdy už nemají co ztratit a v tomto bodě jsou hůře ovladatelní.

Zatímco sytém si podporu vynucuje propagandou, lhaním a cenzurou. Snaží se o kontrolní dohled, rozděluje a panuje. Ale už nějak chaoticky, už je vidět, že tu podporu ztrácí, už jsou tu různé alternativní opoziční skupiny, alternativní internetová média různého (i hrůzného) obsahu, nezávislí blogeři. Všechno neuhlídají, všechno nezcenzurují, všechny nezastraší a ani nemohou všechny zavřít do vězení.

A proto se jim to hroutí, až jim to jednoho dne spadne jako domeček z karet. Působí hrozně chaoticky a nepoučitelně. Přitom tu existuje lidová moudrost, která by jim mohla napovědět, třeba přísloví "dvakrát měř a jednou řež" nebo "mlčeti zlato". Ve svém zapáleném aktivismu často propásnou příležitost mlčet a pak se vylhávají ze lži, nebo se to snaží vymlčet.

Už je to ale zaznamenáno. Už se o tom ví a už se jim nevěří. Už jim ty lži, a hlavně svádění viny na jiné lidi přestávají žrát. Pro mě je naprosto neuvěřitelná ta hloupost, ale to souvisí se zaslepeností, která nahrazuje kompetenci a rozhled.

Možná by jim měl někdo z jejich okolí říct, že lidi nejsou tak blbí, a že si nenechají srát na hlavu do nekonečna. Ale asi ve svém okolí (pochlebovačů) nikoho takového nemají. Mně se líbí, že v té své bublině naprosto nemají zpětnou vazbu se životem mimo tuto bublinu a že se svým "správně ideovým (ideologickým) přístupem" se připravili o možnou ústupovou cestu. Jejich fanoušci jim nedovolí, aby něco změnili, třeba aby pustili ty nenáviděné dezoláty do televize. Nebo věcně jednali s oponenty a společně hledali cestu ven z krize, cestu k obnovení důvěry. S tou "lůzou" zkrátka jednat nebudou.

Lidé pochopí, že ta cesta ven bude bolestná, ale důvěru dají těm, kterým budou moci věřit. A hlavně budou muset věřit sami sobě a naučit se, že pomocnou ruku člověk najde na konci své paže. A bude potřeba spojit ruce, srdce a hlavy, aby se z toho všeho dalo vybřednout a nastartovat obrodu společnosti. Zezdola tvořit společnost novou, která bude více prodchnuta duchem spolupráce, vzájemnosti a lidství. Která bude svobodná, zodpovědná a soucitná. A která ze svých řad zplodí i nové lídry, kteří ji budou ochotní a schopní vést.

Jo, autore a kdeže je ten chaos? Kdo ho nechce vidět, nevidí. Tak namátkou v legislativě, předpisy si vzájemně odporují a vzniká byrokratický chaos, dva právníci mají tři právní výklady. Chaos ve vládních opatřeních a vyjádřeních ve smyslu odvolávám, co jsem odvolal, plány platí, aby za chvíli platit přestaly. Dále chaos v dopravě (na silnici i železnici), ve školství, ve zdravotnictví, v lékárnách, na poštách, úřadech práce, na sociálce, v důchodech. Prostě kam se podíváš. Ještě sice není ten chaos všudypřítomný a zatím je s odřenýma ušima zvladatelný, takže je mnohým skrytý, ale nepochybně se zvyšuje. Vládní chaotici nevědí, která bije a navíc jejich okolí je na to neupozorní.

A není to úplně špatně, protože chaos bourá staré a otevírá dveře novému. Tak se snažme, aby to nové bylo opravdu lepší než to odcházející staré.