Člověk chybující
Dělal jsem a dělám chyby, což je naprosto normální a nebojím se to přiznat. Na rozdíl od jiných, kteří se snaží vždy své chyby hodit na druhé, nebo se vymlouvají.
Pravda, někdy se přistihnu, že se vymlouvám, ale spíš se omlouvám, že jsem zapomněl, že jsem to nestihl. Jsem z těch lidí, kteří nechtějí mít život neustále pod kontrolou a nechávají tomu volnější průběh. Řeší hlavně priority a průšvihy, co nehoří, se vyřeší samo, nebo to třeba vyhnije, či se to objeví znovu. Jinak by mě na pozici "profesionálního souseda" asi už dávno odvezli nohama napřed.
Vzal jsem si na starosti víc věcí, než jsem mohl stíhat, navíc jsem podcenil schopnosti a možnosti mých kolegů a náročnost vlastníků (především těch chytrých jak rádio).
Řešili jsme přednostně průšvihy, které na nás spadly hlavně díky státu. Asi tím nejhorším byl krach Bohemia Energy, která koupila našeho spolehlivého dodavatele a díky tomu jsme se dostali k dodavateli poslední instance. Ale nakonec díky tomu máme dvě nové plynové kotelny, moderní, ekologické. Jenže od státu opět očekáváme další podrazy a nesmysly. Příšernou byrokratickou buzeraci, zdražení všeho, co jde. Nějak se s tím poperu, ale už odcházím a uvolňuji si ruce. Ať to ti chytří dělají lépe a radostněji, nebo ať přejdou pod "drahý" korporát, který to bude dělat právně správně.
Abychom byli schopni vyhovět všem legislativním požadavkům (já tomu říkám úřední šikana), museli bychom nafouknout kancelář, posílit ji lidmi: právníkem, technikem-údržbářem, ty slušně zaplatit a několikanásobně zdražit naše služby. Na to nemáme kapacitní možnosti a já už ani chuť. Nedůvěřuji státu, systému a jsem vyhořelý. Motivaci jsem našel v předání agendy statutára SVJ vlastníkům či profesionálním předsedům při příležitosti skončení mandátu (leden 2025). Proto makám na přípravě předání správy svým nástupcům (prosinec 2027), event. někomu jinému a přerodu v malé družstvo, které by také mohlo skončit jen jedním panelákem.
Děkuji všem, kteří mě naštvali, nakopli mě k definitivnímu rozhodnutí postupně odejít. Je to státní byrokracie a přesvědčení, pyšní, a přitom zbabělí lidé, kteří chtějí mít vše pod kontrolou a jsou přesvědčení, že ostatní to mají také tak. Nemají. Já rozhodně ne.
Je mi 60, můj otec se toho věku nedožil, můj tchán v tomto věku byl už dva roky v důchodu. Děti odrostlé, samostatné a obě v manželství. Stačí nám to, co máme. Jak se říká čas jsou peníze a já upřednostňuji čas. Mám malého vnuka, kterého si chci užít.
Proto již žádnou kariéru, chci v klidu odejít do důchodu (asi rok před řádným termínem) a také co nejdál od Prahy, nejlépe na sever do Podhůří, kde máme chatu.
Jinak já souzním s tímto citátem od Cicera: "Čím více se říše blíží svému zhroucení, tím šílenější zákony a nařízení vydává".
To je docela neslučitelné s funkcí, kterou dělám. Ale je to funkce, na kterou se nikdo nehrne. S tím jsem se smířil a teď už i s tím, že družstvo bude malé a možná zanikne a sídliště po nás převezme korporát.
Také může být všechno jinak, nevylučuji kolaps, blackouty, tam podle mého směřujeme a asi se tomu "nárazu do zdi" nevyhneme. Po každém kolapsu ale následuje regenerace.