Co chceme a co máme?
Pojďme se podívat na nabídku, kterou by asi většina lidí chtěla a co místo toho máme, či nám je (již nepokrytě) nabízeno.
Chceme svobodu. Opravdu? Tu vnitřní nám nikdo nemůže vzít a svobodu vnější? Pokud ji opravdu chceme, musíme ji bránit. Jak? Být svobodomyslný, upřímný, pravdivý, zkrátka autentický. Najít odvahu mluvit a psát, jak mi zobák narostl, jak to vidím, vnímám, cítím, co si o tom opravdu myslím.
A přijmout za své myšlenky, slova a činy odpovědnosti. Bez odpovědnosti skutečná svoboda neexistuje. Svoboda bez odpovědnosti je "cochcárna" a mocní tu neodpovědnost používají ke své nedotknutelnosti.
Co nám nabízejí? Ukrajování svobody, cenzuru, manipulaci a nedotknutelnost mocných (dvojí metr).
Chceme mír. Lásku ne válku, ne boj, nenávist a pomstu. Chceme spolupráci ne souboj. Kde se vzájemně spolupracuje, tam se obchoduje, tam se neválčí.
Co nám nabízejí? Válku, tj. zmařené životy, zraněné, vyděšené lidi a zničená města, zničené vesnice, zničenou přírodu. Proč? Pro pofidérní vítězství, pro výdělek? Pro "krmení se" energií z lidského utrpení?
Chceme otevřenou komunikaci, svobodu projevu, i po projevu, argumentační tříbení názorů, mluvit spolu, diskutovat a vzájemně si naslouchat.
Co nám nabízejí? Narativ, nálepkování a boj s dezinformacemi. Manipulaci, propagandu a citové vydírání. Klasické "rozděl a panuj".
Žijeme v určité lokalitě, regionu. Ta lokalita (obec, kraj, země) je svým způsobem svébytná, chceme, aby byla více soběstačná a méně závislá, aby se vše, co se dá řešit v místě, se i v místě řešilo. Chceme decentralizaci, re-lokalizaci. Protože lokální je lepší a bližší než globální.
Co nám nabízejí? Centralizaci, stejnost a závislost. Digitální dohled.
Chceme udržitelnost, tj. dostatek zdrojů a jejich přiměřené využívání, spolupráci s přírodou. Chceme rovná pravidla pro všechny, tj. rovnost příležitostí a spolupráci na základě znalostí a dovedností.
Co nám nabízejí? Umělý nedostatek zdrojů, ovládání, dvojí metr, parazitismus čili žití na úkor druhých lidí a přírody. Místo pravidel (řádu) a důstojného žití pro většinu lidí, jen chaos a bídu.
Je rozdíl mezi tím, co chceme a tím, co nám nabízejí. Stále více ztrácíme i to, co jsme nedávno ještě měli, nebo to, co dosud ještě máme. Necháme si to vzít? Nebo se vzepřeme. Odmítneme to.
Já vím, co chci a také vím, co nám nabízejí, resp. vnucují. To, co nám vnucují, přece nechceme. Nebo snad ano? Někteří asi ano, někteří asi ne, ale bojí se to říct nahlas. Ale přišel čas pozvednout hlas.
Možná i tím, že svůj hlas teď odevzdáme ve volbách. A ve výsledku voleb může být slyšet i hlas volání po míru, po spolupráci, po svobodě.
Brzy uvidíme (po volbách), jak se to Evropě povede nebo ne.