Co je dezolát?

Tu se vzalo, kde se vzalo, objevilo se slovo "dezolát". A dnes se hojně používá. Používá se jako dehonestační nálepka. Takto označený člověk má být pro druhé fuj. Dobře, tohle všechno chápu. Ale, kde se vzalo to slovo? Z čeho vzniklo?

Dá se říct, že "de" na začátku slova označuje opak. Dobře, ale co je potom "zolát"? Vlastně by to měl být spíš "olát", protože vloženým "z" si vypomáháme před samohláskou. Známe třeba (dez)informace nebo (dez)iluze.

Z chemie je známo, že soli a estery organických kyselin mají koncovku "-át", u kyseliny octové acetát, u kyseliny šťavelové je to oxalát. Ovšem soli v češtině se drží spíš českého názvu octan, šťavelan, u esteru se použije název z latiny, např. methyl-acetát. Přes chemii cesta k "olátu" nevede, maximálně by se dalo uvažovat o "oleátu", který také existuje.

Úvaha, že by to slůvko mělo český původ je lichá. Je to slůvko převzaté z angličtiny, tam "desolated" znamená deprivovaný, takže dezolát je vlastně česky deprivant. Takových slovíček počeštěných z angličtiny, přičemž existuje originální český ekvivalent, máme dost, např. rezoluce, česky usnesení. Ještě by mohla být od rezoluce dezoluce (podobně jako respekt a despekt) a od toho dezolát, ale my už víme, že je to deprivant. Přitom dezolát zní hezky česky a je to anglikanismus. 

Naopak cize (nečesky) znějící slovo "libtard" je ryze českého původu, protože jde o zkratku slov liberální retard, neboli liberál retardovaný. Obojí je dnes užíváno jako nálepka dvou protistran. 

Aspoň je vidět, jak je ta čeština pružná, ohebná, tvořivá a jak jsou Češi tvůrčí národ a mají smysl pro humor.