Co je vlastně ta škola života?

18.11.2026

Slýcháme to poměrně často. Dost ve spojitosti, kdy starší poučuje mladého. "To víš mladej, mně nemusíš nic vykládat, já mám za sebou školu života".

Z takového vyjádření trčí arogance, povyšování a přesvědčení, že pokročilý věk je předpokladem moudrosti. Může být, pokud člověk vezme svůj celý život jako školu. Jako školu poznávání, školu pokusů a omylů, školu životních zkušeností a lekcí. Školu, kdy se v životě něco naučí a získá tak nějaké vědomosti, znalosti a hlavně dovednosti.

Moudrým se člověk možná rodí, protože vše, co potřebuje k tomu, aby žil, dostane do vínku a pro dítě je přirozené postupovat krůček po krůčku. To, co stihne dítě během prvního roku života, je prostě úžasné. A je to v něm. Přirozeně. Pak se setkává s vlivem okolí a učí se tomu nějak přizpůsobit. Někdo vyrůstá v harmonické milující rodině, jiný to má mnohem těžší. Ale oba se učí, oba poznávají život, někdo z té lepší stránky, jiný z té horší.

A jak je to s tou moudrostí? Pokud člověk nějak dozrál, může být moudrý i mladý, naopak starý blbec obvykle zůstane blbcem, zmoudření věkem se jaksi nedostaví. Pyšný si může myslet, že je moudrý, moudrý o tom možná pochybuje. Nebo to i ví, ale nemá potřebu se tím chlubit. Moudrost není inteligenci a ani inteligenci nezaručí počet titulů před a za jménem.

Indiáni, zvyklí žít přirozeně, ctí život svých předků a moudrost svých starších. My, civilizovaní, jsme se dostali do fáze, kdy se moudrosti vysmíváme a na piedestal stavíme inteligenci, vzdělání a tituly. Vlastně tak dáváme pýchu na první místo.

Moudrý se v tomto případě necpe nahoru. Co by tam dělal? Dělá si svoje, maximálně může druhé inspirovat, ale spoustu těch pyšných hlavně štve.

Debil se lépe ovládá, proto program vzdělávání, které vede k debilizaci společnosti, vyhovuje těm, kteří chtějí druhé ovládat a kontrolovat.

Spíš bych to obrátil, škola života je pravděpodobně výmyslem lidské pýchy, stejně jako dosažené tituly v tzv. "inkluzivním" vzdělávání. Pokud se člověk podívá na vědomostní soutěže, tak ve všeobecných vědomostech dá leckterá starší švadlena, prodavačka či zedník na frak mladému nejen maturantovi, ale i nějakému tomu vysokoškolákovi s titulem. Smutná realita.

Jistě, proč by se mladí biflovali zpaměti, když si to mohou vygůglit, když mohou požádat AI? Říkal se takový vtip, že když je Wikipedie nedostupná, klesne inteligence lidstva na polovinu, dnes možná na třetinu.

Ovšem život sám je školou. Školou poznání. Život je moudrý sám o sobě. Říká se, že moudřejší ustoupí. Zdá se to pravdivé, pýcha ustoupit nechce, proto se říká, že pýcha předchází pád. Pokud se člověk moudře nepoučí a nezačne napravovat své chyby, ale naopak stále opakuje chybné postupy, které vedly k problémům, pak moudrost života zajistí pád pyšné civilizace a začne znovu. Po degeneraci nastupuje regenerace a po debilní pýše odhodlaná moudrost.

Neučí nás to dějiny? Ovšem dějiny tu nejsou jen pro mudrce, jsou tu i pro hlupáky a chytráky. Navíc se o dějinách říká, že je píší vítězové.   

Share