Dilema podruhé

Publikuji na blogu idnes od roku 2015. Tenkrát to byl naprosto jiný blog, ale pak začali (hlavně po Covidu) nějak "mizet mlíkaři", převážně mojí oblíbenci, ale přicházeli noví, nebo zůstávali někteří staří, které jsem měl v oblibě.

Tato blogová platforma začala ztrácet autorskou rozmanitost a možná pomaloučku spěje k uniformitě. To mě samozřejmě nebaví. Loni byl odejit Petr Bajnar, jeden z mých oblíbenců. Začal jsem pociťovat autocenzuru a v té chvíli jsem se rozhodl, že skončím. Jen jsem chtěl dojít k tisícovce článků (to se povedlo letos v březnu) a pak jsem se rozloučil. Mezitím jsem si v únoru založil svůj vlastní blog bez (auto)cenzury. Více jak měsíc jsem to vydržel a pak se vrátil na původní blog s tím, že dilema jsem si vyřešil tím druhým blogem.

Na ten první blog do mainstreamu dávám články neškodné, aby prošly, na druhým si píšu, co chci. Ten první blog používám jako odkaz na ten druhý. Na ten mainstreamový blog píšu méně a také tam čtu méně autorů.

Blog idnes dostal další ránu od vlastních adminů. Jsou více aktivističtí, než bývali a dovolili si vyhodit i svou dlouholetou ikonu: Ladislava Větvičku. Už předtím tam byl ukončen blog i Lubomíru Stejskalovi, který patřil k těm, co dokázal publikovat kvanta poměrně různorodých článků a přinášel zajímavé pohledy z Izraele.

Takže mám opět dilema: opustit na protest blog definitivně, nebo se naopak pustit do marného boje s větrnými mlýny a psát upřímně, resp. publikovat tam politicko-společenská témata, která nevyhoví orwellovským pravidlům komunity? A být dalším vyhozeným?

Je to dilema, ale myslím, že prozatím nic měnit nebudu. Jako odkazový rozcestník z mainstremu mi blog idnes slouží dobře. Stejně se tam publikuje méně a méně. Na hlavní stránce máte obvykle i články dva dny staré. Najdete i tříhodinové prodlevy mezi články. Každý článek na hlavní stránce vydrží déle. Čtenářů ubývá a s odejitým Větvou dále ubyde.

Blog idnes se pomalu transformuje z rozmanité platformy různorodých autorů a témat na mdlou uniformní sračku, která se sice nebude dát číst, ale bude vyhovovat pravidlům komunity, bude ideologicky čistý a morálně hodnotový a vyhovující.

Možná tak nastoupil cestu k úplnému zrušení, protože pokud bude obsahem odpovídat internetovému deníku Fórum24, stane se nadbytečným.

Dal se totiž podobnou cestou jako před časem blog aktualne, který najednou vyhodil hojně čtené, avšak mainstremu (a režimu reálného covidismu) nepohodlné autory jako Jana Hnízdila, Jana Tománka a Janu Zwyrtek Hamplovou. Už tam nechodím, ale myslím si, že odešli, či byli odejiti ještě mnozí další.

Ty, kdož vyčuhují a rebelují, je třeba umlčet. Že soudruzi. Nikdo nám ten náš hodnotný a morálně nadřazený svět rozvracet nebude.