Falešné sociální sítě

Vlastně bych to hodnotit neměl, když je nepoužívám. Nepoužívám je proto, že jsem z nich cítil faleš a algoritmus závislosti.

Vytváří to virtuální sociální bubliny, které se vzájemně utvrzují ve svých názorech a postojích. Zejména "Facebookoví bijci" ve volbách jsou pak zklamaní, že to nedopadlo dle jejich představ. Protože ten vliv sítí přeceňují, protože jedou v těch diskusích, které jsou zkreslené vlivem té jejich bubliny.

Navíc si myslím, že chování lidí ve virtuálním prostoru je odlišné od toho reálného. Skutečná realita je v hmotném světě "analogová" a ne "digitální". Aspoň doufám. Žijí tu jedinci, jimž sociální sítě nic neříkají a jsou to také voliči a mohou volit či nevolit na základě informací získaných z jiných zdrojů, či jen povrchně podle obrázku z plakátu, podle sympatie k nějaké osobě či politické straně.

Spoustu lidí politika nezajímá a vůbec ji neřeší. Také spoustu lidí neláká ani místní politika. Moc a peníze jsou lákavé drogy, když k tomu připočteme lenost a chamtivost, je to ideální kombinace pro korupci. Ta může být i "systémová", systém dotací a administrativní zátěž výběrových řízení k tomu jistě nahrává. A kdo tomu odolá, kdo chce být takto ovlivňován k nějakému rozhodnutí?

Proč se o politice říká, že je vrcholem arogance a pokrytectví? Výhodou sociálních sítí pro politiky je, že mohou komunikovat se svými fanoušky přímo a tím je i ovlivňovat. Ale otázkou je zpětná vazba, ta se u politiků ukáže u voleb. Kdo chce mít místo starosty, který má řešit problémy a rozvoj své obce, nějakého youtubera či influencera?

Na druhé straně sociální sítě pomáhají, protože online svět je rychlý, lidé se dají rychle dohromady, vyřeší nějaké ztráty a nálezy, pomohou poslat peníze na pomoc, ale i podvodníkům.

Zájem o volby možná nebyl tak velký, ale zároveň probíhala řada referend k větrným a solárním parkům a tady lidé účast nepodcenili a přišli vyjádřit svůj názor, resp. svůj občanský postoj. Jistě, lidé se přirozeně bojí novot, ale dnes si dokáží leccos přečíst, vyhledat, dostavit se na besedu a udělat si obrázek pro své rozhodnutí. Může v tom hrát roli logika i emoce, instinkt, selský rozum a samozřejmě i sociální sítě, které tlačí pro i proti a s člověkem pak ladí něco víc a něco míň.

V případě preference vysokých větrníků ve volné krajině ve vašem sousedství, vás to asi příliš nenadchne. Když pak zjistíte to množství betonu, zábor zemědělské či lesní půdy, neefektivitu tzv. občasných zdrojů, problém s infrazvukem, ohrožení letících ptáků, netopýrů a jejich prostředí, konec turistické atraktivity obce a pokles cen vašich nemovitostí, pak očekávat od vás nadšené ano, může jen blbec.

Člověk by se měl rozhodovat na základě poznání, zkušeností a logiky. Když si neví rady, je s rozumem v koncích, pak by měl dát na svůj pocit. A hlavně přijmout, že život je cesta plná pokusů a omylů, změn a poučení z chyb.

A tohle člověku nabídne ten skutečně žitý život, ne ten probíhající online ve virtuálním světě na těch falešných (umělých) sockách.