Fyzická práce povznáší ducha

Proč? Protože máte výsledek hned potom, co práci vykonáte. Je vidět posekaná tráva, záhon na chvíli zbavený plevele, nařezané a naštípané dřevo, natřená lavička.

To člověka potěší na duši. Pak potěší nápady, jak udělat něco nového, co zlepšit, čím to třeba ještě zkrášlit. Protože ta krása, její vnímání vaši duši potěší a osvěží. Cítíte se hned líp.

A hlavně potěší ta odměna za tu vaši starost a péči. Když květiny rozkvetou, když na ně přiletí motýli, včely, čmeláci. Když se místo vytrhaných kopřiv objeví jiné rostliny a přirozeně se jim daří. Když nevyrostou zelené řasy v jezírku, protože víříte vodu několik hodin denně kalovkou a vodní rostliny se už tak rozrostly, že řasy už mají málo místa k rozprostření se. Jaký vliv na to má počasí, hlavně střídání chladných a horkých dnů, si netroufám odhadnout. Jen vím, že v teplu se řasám daří, v chladnu moc ne.

Pak ještě děkujete za úrodu. Na chatě to jsou především lesní jahody a maliny, ale také rybíz. Dáváme ještě brambory a občas cibuli. Letos cibule opravdu příjemně překvapila. Už jsem ji sklidil, možná jsem mohl ještě počkat. Na brambory si počkáme, ale asi to bude dobré.

Něco od minule rozkvetlo (yuka), krásně rozkvetly floksy, tedy hlavně ty, kterých si srnky nevšimly, obnovil se plamínek, zesílil motýlí keř, který postupně začal kvést a na rozkvět se pomalu připravuje hortensie a ibišek. Vykvetly jiřiny a další rostliny.

Tak jsem si to zdokumentoval. A když se zpětně dívám na fotky, zahřeje mě u srdce. Je to pro mě odměna za práci, kterou tam dělám. A dělám ji rád.