Jak si zachovat dobrou náladu v blbém období?

16.11.2026

Neprožívám zrovna nejšťastnější období ve svém životě, zejména v té jeho pracovní části. Kdybych nebyl kliďas a vyznavač stoicismu, asi bych byl v depresi.

Naštěstí ten hektický týden mám za sebou, naprostou většinu z toho, co jsem měl udělat, mám hotovou, a tak čerpám zasloužené volno. Odpočinek částečně na chatě a doma.

K tomu přispívá celkem dobrá atmosféra doma, a také jsem měl čas navštívit bráchu a došlo k narovnání a zlepšení vztahu. Je dobré, když se lidé dokáží přes neshody a jiné zájmy přenést. Neshody samozřejmě zůstávají, ale dají se už diskutovat ve větším klidu, s větším nadhledem, už se tak nehrotí a také ubyly emoce.

Nicméně se ještě budu muset obhájit příští týden při jednání s kolegy. Mám jiný přístup, který je především o tom, že nejsem moc na peníze. A to je asi má největší chyba vč. mé důvěřivosti, které dokáží využít různí podvodníci a lháři.

Ale pak se Vesmír umoudří a sestaví to nečekaně. A mně se zase potvrdí, že vše je jinak, než jsem si původně myslel a že lépe bych to nevymyslel, než se to právě uspořádává.

Poprvé v životě jsem byl na soudu. V pondělí se mi někdo ozval k jednomu průšvihu, který se právě řešil na tom soudu a v pátek jsem se sešel s jinými lidmi při řešení jiného průšvihu. Zapadlo to do sebe. Nejdřív jsem sbíral střípky do mozaiky z jedné strany, ale celá mozaika se složila díky druhé straně.

Bude tam ještě hodně práce, ale řešení se rýsuje. Je k neuvěření, jak se někteří lidé promění. Důvěra je věc poměrně samozřejmá, ale hodně křehká. Pokud přijde zklamání, je s ní konec. Nějaká chyba lze omluvit, ale pokud se to vrší, jdou do toho plané sliby, pomluvy a lži, pak to prostě končí.

Člověk ale má tendenci věřit do poslední chvíle, tak to bohužel / bohudík mám. Člověk nemůže nikomu nedůvěřovat, někomu věřit potřebuje. Každý nemá tak vyvinutou intuici a nerozpozná změnu, přestože vidí jisté varovné signály, nemá chuť dotyčného zatratit a chce mu dát šanci.

To je asi přirozené chování těch "hodných a blbých". Přestože se mi to děje, nebo právě proto, mě potěší okamžiky v přírodě, v lese, pozorování ptáčků, vyplašení srnky. A hned se ta nálada zlepší. Ona už se zlepšila odchodem z práce, kdy se v pátek složila jedna skládačka a předtím návštěvou s vínkem u bráchy.

Share