K čemu je mi Česká televize?

V souvislosti s hysterií kolem televizních poplatků jsem se zamyslel k čemu mi vlastně ČT je? Zprávy, publicistiku, politické besedy nesleduji několik let. ČT 24 jsem občas ladil kdysi před Covidem kvůli "Hyde park Civilizace", jinak nula.

ČT Art občas nějaké divadelní představení či koncert. ČT 2 jsem občas sledoval, když tam bývaly přírodopisné dokumenty, na současné (už nějakou dobu trvající) dokumenty o Hitlerovi a válce se rozhodně nedívám. A po pandemické olympiádě v Tokiu a "duhové" v Paříži mě přešla chuť i na ČT sport. Fotbal jsem ze své pozornosti vypustil už dávno, občas jsem sledoval Mistrovství světa v hokeji, ale to už mě také přešlo.

Na "Déčku" někdy sledujeme Večerníček, když u nás spí vnuk. A ČT 1? Dá se dívat na "Kde domov můj" a jinak snad na nic. Jo, na "Stardance" a "Zázraky přírody" se dívat dá a občas se něco povede v dramatické tvorbě. Tam je snad jedinou zárukou režisér Jiří Strach. Jinak je to na můj vkus příliš progresivně angažované anebo strašně depresivní.

ČT se snaží svého diváka vychovávat nejen ve zpravodajství a publicistice, ale i v dramatické tvorbě. Nějaké nové komedie a pořady, kterým bych se zasmál? Na ty si snad vzít lupu. A většina těch nejlepších je z archívu.

Na co se dalo dívat, byla "covidová" televize z archívu pro seniory ČT 3, kterou zase zrušili. Takže divákem ČT už dávno nejsem a těch pár pořadů, které za týden sleduji, spočítám na prstech jedné ruky a doba, kterou obecně strávím sledováním jakékoliv televize je fakt malá, přes léto téměř žádná.

Přesto platím poplatky, protože mi to ukládá zákonná povinnost a nechci doma návštěvu exekutora. Dobrovolně bych je neplatil. Jedinou výhodu spatřuji v tom, že filmy na ČT nejsou přerušované reklamou, ale jinak je tam reklamy taky dost.

Nejlepší je reklama zabalená do sponzorství pořadu. Alza dny jsou každý večer na každé televizi. Ještěže nehraju baseball a nemám pálku. Sedám si k televizi až když má jít pořad, který chci sledovat, přesto se mi nestane, abych toho hnusného zeleného skřeta prošvihl.

Také se mi občas stane, že jdu kolem televize a vykoukne na mě ksicht, z kterého je mi špatně od žaludku. Nakonec, kdybych žil sám, tak televizi vůbec nemám. Ke svému životu ji vůbec nepotřebuju.