Když člověk není zločinec, ale dělá chyby

Nejsem nastaven na peníze, majetky a byrokracii. Z toho vyplývají i mé chyby, protože nejsem robot, ale lidská bytost. Preferuji lidskost před úředním šimlem.

Pravidla se sice mají dodržovat, ale komu slouží? Dnes velkým a silným, tj. korporátům a státním orgánům. Malý podnik na dodržování čím dál tím komplikovanějších pravidel nemá lidi a nemůže znát všechno.

Lidskost je o důvěře, především důvěře v jiné lidi. Když moji důvěru zklamou, mrzí mě to, ale většinou se s tím nějak vypořádám. Striktní pravidla moc nefungují, funguje zkušenost, reference, zvláště u řemeslných profesí.

Menší firma, kde lidi znám osobně a už s ní mám své pozitivní zkušenosti, má u mě přednost. Vím, že se na ni mohu spolehnout. Navíc vyjde levněji. S nadsázkou říkám, že transparentní výběrové řízení zvládne jen právní kancelář, proto je u nás vše tak drahé a navíc složité, protože byrokraté dokáží jen předpisy zpřesňovat a zpřísňovat, a hlavně neustále rozmnožovat.

Tak se člověk lehce stane potenciálním zločincem a když si ještě pustí hubu na špacír, může být vymalováno. Přesto budu preferovat možnost se mýlit, dělat chyby a nést za ně svůj díl zodpovědnosti, protože je to lidské. Ovšem být lidský není zrovna v souladu se současným společenským systémem. Digitalizace a byrokracie celý systém odlidšťují a činí ho robotickým. Korporáty a státní správa se tomu snadno přizpůsobí, ale tomu malému to život spíš komplikuje. Výhodou toho malého je pružnost a lokální znalost. A to je asi "systémová chyba".

Být zodpovědným hospodářem, se snadno řekne, hůře dělá a chybě se nevyhnete. Pokud "sedíte" na relativně velkém balíku, jste v pasti, protože když necháte peníze jen tak válet na účtu, ztrácejí se vám a jste za to kritizován, část peněz se tedy rozhodnete investovat.

U banky zjistíte, že pokud na investicích nevydělá, tak prodělek zaplatíte, pak vám kolegové z podobně malých či větších družstev doporučí investovat do nemovitostních dluhopisů. To vypadá dobře, pak ovšem přijde vysoká inflace a vy je nedokážete ani přeprodat, ani vnutit zpětný odkup. Navíc se v té firmě vymění lidi, objeví se problémy a firma skončí v insolvenci, k níž se přihlásíte. Je to docela bezmoc. Udělal jste chybu? Nejspíš ano. Je to zločin? Ne, snažil jste se ty peníze nějakým způsobem rozmnožit a snaha z toho včas vycouvat, už bohužel byla marná. Po bitvě bude každý generál a předpokládám, že mi to dají sežrat.

Štve mě to a jsem smutný z toho, že ten velký se zase nějak vykroutí a začne zase znova, těm malým zůstanou oči pro pláč. Ale zatím není čas brečet, ale konat a uvidíme, co se z toho vyvine.

Jó, za chyby se platí. Ale nedělat je, to bych nebyl člověkem.