Kytičky mám rád

Jsou krásné, kvetou postupně po celou dobu vegetačního období. Jsou ovšem závislé i na lokálním mikroklimatu. Pozoruji to na chatě v Podhůří, ale i na zahrádce v nížině.

Zajímavé je, že to roste a kvete v každé lokalitě jinak. Navíc na chatě jsou rostliny vystaveny možnému okusu ze strany srn. A také větší zimě. Obé vede k tomu, že často ty rostliny nevykvetou, nebo vykvetou jakýmisi náhradními květy, které jsou chudší co do počtu i barevnosti.

Protože v Podhůří bylo více deště a také nebylo tak teplo, některé květiny ještě nestačily rozkvést a teprve se připravují. Přitom v okolí už kvetou, ale na našem pozemku ještě ne.

Teď jsou u nás nejnápadnější denivky, měsíčky, žluté koberce rozchodníků, na svůj čas čeká hortenzie, motýlí keř a yuka, která už v okolí kvete.

Jak to teď po červencových svátcích kvetlo se můžete podívat. Kromě toho jsme sklízeli lesní jahůdky a první z rybízů, ten červený. Černý a bílý je třeba ještě nechat dozrát.

Zalévat jsme nemuseli, vody máme v nádržích dost, snažil jsem se vodu z kubíkové nádrže trochu upustit, třeba tím, že jsem nosil konve do jezírka, zalil dohořívající oheň. Takže máme hladinu v nádrži pod sedmi sty litry, na druhé straně propojené sudy plné a přítok ze střechy terasy daný mimo sud. Tak snad v nádrži nepřetečeme a příště už budeme potřebovat zalít.

Hlavně ty květy, které už asi budou rozkvetlé a také brambory s cibulí, na něž jsme zvědaví, co se urodí.