Na co se chystám?
Dostal jsem nějaké rozšiřující dotazy a už se mi na ně nechtělo odpovídat. Protože se mě ptal člověk, který se na schůzi točil v kruhu a mlel pořád to samé "jak je možné, že se něco takového stalo, to nefungovaly kontrolní mechanismy, byly porušeny Stanovy?" a já odpovídal v duchu: "souhlasím, nemělo se to stát, ale stalo se. Udělali jsme chybu, tu napravíme, poučíme se a pokračujeme dál".
Poslal jsem mu na jeho původní dotaz odpověď a docela vyčerpávající, zpracovanou v dokumentu, který to měl vysvětlit lidem. Poděkoval a následně své dotazy rozšířil. Ani jsem to nečetl, nechtěl jsem se tím zabývat. Už jsem byl na odchodu. Odložil jsem to až po víkendu, abych si nezkazil náladu.
Ten člověk patří k těm přesvědčeným lidem, co dělají všechno správně a podle pravidel a já jim říkám, že jsou chytří jak rádio. Nerad se s nimi setkávám a nerad s nimi něco řeším, ale stává se, že karma je zdarma a už jsem zaznamenal, že ti chamtiví a nepříjemní lidé nedosáhli svého cíle a byli po zásluze potrestáni. Přesně podle hesla, kdo chce víc, nemá nic.
Také se ukázalo, že se něco mohlo udělat lidsky a podle zdravého rozumu, lidé to odmítli (přesně kvůli těm chytrákům) a přišla rána osudu, zákon schválnosti. Havárie. O víkendu, samozřejmě. A nakonec to stálo víc peněz a udělat se to musí.
Vše zlé je k něčemu dobré. Tito lidé a s nimi příšerná byrokratická buzerace, přispěli k tomu, že jsem se rozhodl ukončit angažmá na domech (SVJ) a do konce mandátu dělat jen správce a už je mi jedno, co přijde. Musím přežít volební schůze na přelomu roku. Každý dostane obálku s informacemi a ať si je přebere, jak umí. A pak si spolu s ostatními vybere cestu, kde já budu hrát roli významně menší, nebo dokonce žádnou.
Říkám si, že když jsem nad věcí, že bych mohl začít odpovídat "na to ti sere Bílej Tesák". Je mi 60, jsem "antisystémák", nedůvěřuji státu, očekávám kolaps, náraz do zdi a chystám se na něj. Už nechci sloužit nesmyslu a upracovat se k smrti. Jsem blbej poctivec a neumím odejít z hodiny na hodinu a po mě potopa, proto jsem si svůj odchod strategicky naplánoval a věnuji se tomu, co mě baví a mohlo by mě možná částečně uživit. A to, co mě už tak nebaví a nedává smysl, plánuju postupně opouštět. Od nového roku získávám část času pro sebe, protože jsem si zmenšil agendu a zkrátil úvazek. Na to se chystám a makám na tom.
Moji čtenáři vědí i to, co chystám dál.