O dřevu

Na chatě to bylo hlavně o dřevu. Tedy pro mě. Podařilo se mi "zlikvidovat" dřevo ze zlomených větví dubu. Ty velké byly potřeba rozřezat a převést kolečkem k uskladnění a postupnému vyschnutí.

Předtím jsem přesunul menší již vyschlé klády topolů ze zadní části dřevníku k rozřezání na menší špalky a část k naštípání a uložení do přední části, odkud bereme dřevo do kamen.

A pak tu jsou slabší dubové větve, které se hodí na oheň, a tak putovaly na sklad větví k ohništi. Ten jsem také trochu přebral, připravil dřevo na oheň, ten pak udělal a něco tak spálil.

Pak mě napadlo vhodné větvičky naštěpkovat. Tak jsem na našem hlučném elektrickém štěpkovači vyráběl štěpku. Až mě z toho hluku bolela hlava. Asi bych si měl pořídit sluchátka nebo aspoň dělat daleko větší přestávky, užitečné pro stroj i mě samotného.

Tělo si řekne, na rozdíl od hlavy. Hlava kouká, co by se ještě dalo udělat, zavelí a tělo maká. Jenže pak klesne únavou, a ještě ho třeští hlava.

A to si přijel do Podhůří odpočinout, dýchat čerstvý vzduch, pozorovat a poslouchat ptáky. Ale jo, i na tohle léčivé "ticho" došlo. Jenže člověk není stavěnej na to, aby takhle krásně lelkoval celý den.

Také je třeba něco udělat a po té fyzické dřině přijde ten krásný pocit dobře vykonané práce. A na tom dřevě je to krásně vidět, líp než na posekané trávě, která do příště vyroste a vypletém záhonku, který do příště zaroste.

Takové nově natřené molo vydrží mnohem déle. Mrkněte na fotky.