Přichází čas lidství
Doufám. Mám tuto naději a víru. Láska a energie nikam nezmizela. Jen více chybí na tom vrcholu, v politice, v médiích.
Už Karel Kryl říkal, že politikům se nevěří, že se věří v Boha, v přírodu, v sebe, ale ne politikům. V současnosti nám to politici dokazují, jak nikdy předtím. Na něco nalákají a slibují a něco jiného dělají. Často úplný opak. U nás P. Fiala, v Itálii G. Meloni.
Výměna politiků nestačí, systém je prohnilý a nefunkční, resp. ještě nějakou setrvačností jede, ale ztrácí robustnost a dynamiku. Dal by se přestavět a transformovat v systém mnohem lidštější, nebo by se dal aspoň změnit režim v rámci dobíhajícího systému. Což by mohlo zbrzdit a zpomalit zběsilou rychlost, prosazovanou globalisty.
Zase při té rychlosti, zběsilosti a u nás i hlouposti dělají více chyb, což může probouzet lidi z hypnózy. Už jste zaznamenali další přicházející hypnózu? Jmenuje se pirola. Prý další varianta Covidu. Další pokus ovládnout, zastrašit a využít k nekalostem typu lockdownů, nouzových stavů apod. Platí přece pandemický zákon. Už tu jsou nachystané zákony na ochranu bonzáků, připravují se korespondenční a elektronické volby, tedy vláda bio-robotů z Pětidemolice na věčné časy?
Do toho krize energetická, ekonomická a potravinářská. Chystají nám chaos a bídu. Na jedné straně. Na druhé straně sílí vzdor, nedůvěra v politiky (konečně dáme na Kryla, ale asi k tomu potřebujeme i to jeho pověstné rytí držkou v zemi) a hlavně sílí lidskost a snaha postarat se sami o sebe.
Ta lidská vzájemnost byla vidět i na demonstraci, byť šlo primárně o odpor a vzdor. Avšak ta energie odhodlání i laskavosti byla větší než ta energie hněvu. Alespoň mě to tak připadalo. Demonstrace se poněkud omladila, z tribuny zazněly různé názory, řečníci i organizátoři to zvládli lépe než posledně.
Zdá se, že začíná spojování na základě lidství. Důvěra a jednota v různosti se obnovuje ze spodu. Nebude to ego, kdo zvítězí, ale vroucí srdce. A to už žádná moc nezastaví. Vrchnost nikdy nespojuje, ona potřebuje rozdělovat, aby mohla panovat. Ona potřebuje ukazovat na viníky, nepřátele, potřebuje živit nenávist a štvát lidi proti sobě. Jedině tak mohou parazité lidi ovládat a žít na jejich úkor.
A lidé jim to dosud dovolovali, nechávali na sobě dříví štípat, nechávali se, jak ta pověstná žába postupně vařit v hrnci. Globalisté tou salámovou metodou a pochodem institucemi téměř dosáhli svého. Začali však přitápět pod hrncem a žabičky jim začaly více vyskakovat.
Urychlili to, kdyby ještě počkali a nechali vymřít u nás Husákovy děti, které si pamatují socialismus 80. let, pracovali by už s lidmi bez této zkušenosti. To asi byl důvod, proč se u nás na odpor postavili převážně padesátníci, šedesátníci a starší.
Ale bude to na těch mladých, v čem budou chtít žít. Je tam řada duší s radostí a úsměvem na rtech kráčejících do digitálního otroctví (jsou podobně vyšinutí jako jejich předchůdci – pokroková socialistická mládež 50. let v Československu). Ale je tam i řada alternativců, kteří se navázali na přírodu a chtějí žít aspoň na okraji systému, nebo se jím aspoň už tak nenechají manipulovat.
Zdá se, že se světy rozdělují: na umělý a technologický vs. tradiční a přirozený. Ten umělý je zasažen ideologií, progresivismem, v tom přirozeném zůstává tradiční rodina, selský rozum. Ale třeba se jednou zase oba světy spojí. Technologie nebudou zneužity k ovládání druhých, ale naopak k pomoci lidstvu a přírodě.
Dospěje k tomu lidstvo? Mělo by se o to aspoň pokusit a vidím tu sílu v tom obyčejném lidství. Přejme si, ať se nám ta energie lidství zhmotní do našeho reálného světa, nejdříve v lokální úrovni, pak na úrovni národů, a nakonec celé planety. Je však potřeba na tom lidství pracovat, a hlavně ho projevit. Své skutky činit ne podle druhých, ale podle sebe, dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Dělat věci pro sebe a tím i pro druhé.
Ono to lidství, ale i faleš a pokrytectví se projeví snadněji v těžkých dobách. A těžkou dobu prožíváme, tudíž nastal pro lidství ten pravý a správný čas.