Příroda se probouzí a už je tu jaro

Jako přírodní člověk vítám jaro. Dny se prodlužují, příroda se barví do zelené, stromy a keře nasazují pupeny a první kvítka jako sněženky, bledule, šafrány už dávno kvetou a postupně se k nim přidávají další. Zlatý déšť už někde úplně rozkvetl, na naší zahradě otevírá nesměle první kvítky a uvidíme, jak na chatě.

Začali nám zahradnické práce, upravili jsme záhonky a zaseli první semínka. Uklidili po zimě, resp. od podzimu ty hromady větví, vyhrabali starou trávu a odvezli na kompost. Také jsme něco spálili.

Ptáci už začali zpívat a už jsem viděl i špačka. Na procházce v místním lese jsem viděl datla a na poli (kam chodíme se psem) už nějaký čas poletují skřivani. Je to fajn a je to příjemné. Více venku, více v přírodě, více fyzické práce na zahradě a chatě, zprvu ještě otužování brzy přejde v koupání. Více výletů na kole, zkrátka příjemné období, kdy počítač budu zapínat hlavně v práci a při stahování fotek z fotopasti.

Kdy přestanou starosti lidí s tím, že je jim zima a netopí topení, kdy bude po schůzích jarních a před těmi podzimními. Kdy se vypořádáme s minulým rokem vč. vyúčtování služeb, kdy nám sousedé budou jezdit na chaty, nebo aspoň někam ven a kdy se všichni už pomalu začnou těšit na dovolené a prázdniny.

Čas pozitivní energie už jen z toho znovuzrození po zimě. Samozřejmě to neznamená, že se nic nemůže stát a že nemůže být všechno jinak. Těch blbců kolem, co chtějí naše životy všelijak řídit, kontrolovat a ničit, těch asi moc neubude. Dál na nás budou chtít parazitovat a žít na náš úkor.

Sice je tvůrcem vlastní reality každý sám, ale i ta okolní realita ho ovlivňuje. Snad postupně přibude těch, kteří to zjistí a pustí se té mentální klece a půjdou následovat své srdce. A tomu, co jim srdce řekne, začnou věnovat více pozornosti a energie.

Je k tomu vhodný čas. Nyní zažíváme příliv energie probouzející se přírody a z té můžeme čerpat plnými hrstmi. Stačí (aspoň mně) chodit bos v trávě, rýpat se v hlíně, nořit se do studené vody, sednout si ke stromu a opřít se o něj, nebo se jen dívat na květiny, pozorovat motýly a ptáky, jen tak čučet do zeleně.

To vše je nekonečný balzám na duši a nevyčerpatelná energie. Aspoň pro mě jo.