Přítomný okamžik je pro mě důležitý

Život se skládá z přítomných okamžiků na sebe navazujících. Nějakou činnost vykonávám v přítomném okamžiku. Když tvořím a součástí mé tvorby jsou i zahradnické práce, jsem v přítomném okamžiku.

Zajímavé jsou u těch zahradnických prací dva zásadní faktory. Jedním z nich je naděje, že co jsem zasadil, začne růst, vykvete, uzraje a přinese mi své plody, které sklidím. Jsou to plody mé práce, protože jsem se o to staral, plel, zaléval. Protože v mém případě jsme na to dva, tak jsou to plody naší práce, kterou sklízíme.

Druhým faktorem je nejistota, která souvisí s počasím. Ať se starám, jak se starám, úroda žádná být nemusí, protože zmrznou květy, uschnou plody, které předčasně spadnou ze stromu, vítr zlomí stromek, rajčata utlučou kroupy nebo mi to poškodí nějaký škůdce. Přece jen těch slimáčků, mšic, housenek, hub a dalších je v přírodě dost.

Tak jsem samozřejmě v přítomném okamžiku na chatě sklidil brambory. Žádná velká sláva, ale dalo se vybrat, některé byly výstavní, několik obědů a večeří z toho bude. Dost brambor bylo okousaných, zkrátka nějaký podzemní hlodavec se do toho pustil. Což se nám stalo poprvé, dřív škodili hlavně slimáci na nati.

Také poprvé se nám stalo, že rostliny se v jezírku už tak rozrostly, že už to jezírko čistí a zabraňují většímu vzniku zelených vláknitých řas. Což je docela s podivem vzhledem k horkému a slunečnému počasí.

Nejlepší přítomný okamžik na chatě pro mě bylo pozorování motýlů na motýlím keři, na procházce se psem jsme zahlídli srnku, ptáci byli aktivní hlavně po ránu, zaznamenal jsem pár přeletů a siluet na obloze. Největším překvapením byl zlatavý střevlík, který mi vstoupil do cesty a já ho jen pozoroval, dokud někam nezalezl a zmizel.

Takový krátký přítomný okamžik mi zkrásní den. Až po uplynutí tohoto nádherného okamžiku, který jsem si dovolil "sobecky" prožít sám, jsem si uvědomil, že jsem mohl střevlíka chytit, ukázat ženě a mobilem si ho vyfotit. Jak to bývá, mobil jsem při ruce neměl. Ten tráví většinu času na stole verandy nebo v kapse, když někam jdeme a mám ho kam dát.

Člověk, který se dívá, pozoruje, jak se příroda mění. V Podhůří už je slunce níž, díky čemuž se posunuje v průběhu dne stín, nějaké květiny odkvetly, jiné jsou v plné květu, některé teprve pořádně rozkvetou. Ale těch už moc nebude.

Dokonce mi vykvetlo něco na části louky, kterou kosím, jinak nám pozemek zdobí motýlí keř, hortenzie, plaménky, ibišky a na svůj čas už se chystá vřes.