Rád bych pochopil ….

Jsou věci, které nechápu. Třeba Facebook. Vím, že je to sociální síť, vím, že se tam lajkuje a furt něco řeší, bojuje, potvrzují pravdy, nabízejí reklamy. Lidé tam dávají fotečky, videa a sdílejí je.

Byl jsem tam. Ale nebavilo mě to. A co mě nebaví, tam dlouho nevydržím. Potřeboval bych nějaké školení od zasloužilého fejsbukáře, k čemu mi to je. Prý bych si tím mohl zvýšit sledovanost svých dalších webových projektů, možná i zvýšil prodej své knihy, tak jsem se snažil znovu angažovat, ale nějak se to nepovedlo. Prostě školení bude třeba. Je to na mě moc striktní, podobně jako formulář z banky, zkrátka se musíš vejít do předepsaných chlívečků a nesmíš nikam uhnout. Nebo je to jinak?

Nechápu, proč není volnost v tom, napsat si tam to, co chci, když to cítím jinak, nebo to, co nabízí, prostě nevyhovuje, protože to ve skutečnosti je jinak. Je to taková násilná škatulka. Rád bych pochopil, proč to tak je. Nebo jsem to pochopil, že to jinak nejde, jinam mě to nepustí a pak nechápu, proč bych tam měl vůbec být.

Rád bych pochopil "spravedlivý" mír. Nechápu. Mír je, když se neválčí, když neumírají lidé. Mír se dá dosáhnout dohodou nebo kapitulací. To chápu. Nechápu ale, když strana, která prohrává, nechce jednat aspoň o zastavení palby a příměří, když každým dalším bojem jen ztrácí, nic nezískává. Chápu, že existuje nějaké přání, nějaká iluze, že přejeme slabšímu, že se nemá ustupovat agresi, ale také existuje nějaká realita na bojišti. Nechápu ty, kteří odmítají realitu přijmout a tím celou situaci zhoršují.

Rád bych pochopil nenažranost. Z čeho pramení? A nejde jen o nenažranost ve velkém, ale i v malém. Dostal jsem se kvůli nenažranosti i do problémů, přitom já jsem tím nenažraným nebyl. Rád bych pochopil to nechápání, když jsem (nejen já) toho člověka varoval, aby si dal pozor, aby pracoval poctivě a cena jeho práce odpovídala realitě a byla řádně předána a převzata. Člověk nemůže uhlídat všechno a všechny. Nechápu, proč si nedal říct a nezačal vyšívat tak, jako dřív. Čím víc ztrácel zakázky, tím víc byl nenažraný. Až se ucho utrhlo. Nechápu, proč to nechal tak daleko zajít.

Nechápu, proč některým nestačí, když jen kape, proč nakonec všechno přeteče? Pýcha přece předchází pád. Asi tak, kdyby jen žrali, to bych chápal, ale proč u toho tak mlaskali, to už nechápu. Asi pocit moci, že se jim nic nemůže stát, že jsou krytí.

Rád bych pochopil politiky. Proč se do toho tak hrnou? Proč nedokáží přestat? Proč nedokáží odejít? Proč nechápou změněnou situaci? Proč na ní nedokáží adekvátně reagovat? Proč nechápou souvislosti? Proč si nenechají poradit, zejména někým, který chápe. To fakt nechápu. Jen jsem pochopil, že já už bych tam nechtěl. Ani na zastupitele města.

Rád bych pochopil přírodu. To je konečně pozitivní, protože to mě baví, tady si nekladu otázky, protože nerozumím tomu, co lidé dělají, ale proto, abych lépe chápal, jak a proč příroda funguje. Zde mě vede zvědavost a touha po poznání, ne nepochopení (pro mě) "absurdit" jako ve výše uvedených příkladech.