Naštěstí pirátská cesta digitalizace dokázala dočasně zvítězit nad byrokracií. Ještěže máme tu Agenturu pro digitalizaci. Ale asi se to časem sladí. Otázkou je, zda dříve, než rozladění úředníci začnou odcházet?
Vím jen, co se mi už stalo a jak to můj život ovlivnilo. Jen nevím, co mě a jak dál ovlivní. Mohu mít plány, mohu mít obavy, ale bude to nakonec tak, jak to bude.
My ekologové a stavebníci černých staveb, zvláště kůlen, si nemůžeme vynachválit nový stavební zákon, zejména provedení jeho digitalizace, která je nefunkční (nebo disfunkční?).
Cítí, vnímá bolest, a hlavně se nemůže bránit před pilami a sekerami. Samozřejmě někdy je nutné přistoupit ke kácení, to se nedá nic dělat. Strom má slušnou tendenci se obnovit i z pařezu, dokáží to mnohé stromy, snad většina.
V prvním prázdninovém týdnu vrcholil Sokolský slet v Praze. Po šesti letech se nacvičilo mnoho vystoupení, která cvičenci a cvičenky předvedly na stadionu v Edenu ve čtvrtek 4.7. večer a v pátek 5.7. odpoledne.
Odcházení na smetiště dějin je lidsky nedůstojné a velmi těžké. Nicméně děje se a tento proces je nevyhnutelný podobně jako smrt.
Jsou i nejsou. Říká se, že lidí je jak sraček, ale když hledáte lidi na práci, tak nejsou. Chybí řemeslníci, v přestárlých společnostech chybí pečovatelé a sociální pracovníci, některé profese přirozeně vymírají, jiné vznikají, něco se udržuje uměle (přezaměstnanost, nadprodukce, nadbytek bílých límečků – parazitujících profesí).
Vlastně jsem vždycky volil lidi, obvykle jsem si vybral ze všech stran, ale nejvíc jich bylo na kandidátce ODS. Přišla mi nejkvalitnější. Bylo to především kvůli bývalému starostovi, který tu starostoval od roku 1990 až do své smrti. Bylo to dlouhých 28 let.
Pouštím se tu na tenký led, ale vím jistě, že v ČT ho nenajdete. Ani v dalších mainstreamových médiích vč. internetových ho nenajdete.
Pojďme se podívat na nabídku, kterou by asi většina lidí chtěla a co místo toho máme, či nám je (již nepokrytě) nabízeno.
Menšiny mají všelijaká práva a žádné povinnosti. Většina má jedinou povinnost: to vše platit. A pak ještě držet hubu a krok.
I tento blog věnuji projektu Archy 21 (Archa 21) a spolu s jejich textem si připomínám to v čem stále žijeme a ze srdce si přeji, aby to byla už minulost. Následuje text z Archy 21.