Ach, ty ženský

Ach ty ženský, povzdechne si při mazání kontaktů na služebním telefonu. Maže kontakty na lidi, s nimiž už nemá pracovně nic společného. U jednoho jména se zarazí a vzpomene si na zajímavou klientku, která se pod tímto jménem skrývá.

Když byla naposledy v jeho kanceláři, pověsila si bundu a sedla si naproti němu. Jen v tričku a kalhotách. Všiml si, že neměla podprsenku. Ovšem tričko nebylo ani přiléhavé ani mokré. Soustředil se na jednání, tak si ji prohlédl jen zběžně. Přesto si všiml několika zvláštností, nebyla nalíčená a neměla nalakované nehty.

Nějakou dobu ji znal, občas se potkali ve městě, dříve i v autobusu na Prahu, a nakonec spolu řešili problém s jejím dědictvím. Kvůli tomu si předali na sebe telefony.

V noci po setkání zaúřadovala jeho bujná fantazie. Měl erotický sen. Část noci strávil se ztopořeným údem. A to ani ve své bujné fantazii netušil, že ona též nemohla usnout. Normálně to nedělala, ale začala se hladit na prsou, poměrně malých a představovala si, že je hladí on. Povšimla si, jak se toužebně díval na její hruď.

Při této vzpomínce si druhou rukou zajela mezi chlupy do jeskyňky. Tam dole už snad má pavučiny (usmála se), začala se laskat, zasténala a najednou se to rozjelo. Nedalo se to zastavit. Zažila svůj první orgasmus v životě. Pak se šla vysprchovat a uvolněná usnula.

On se probudil. Pocítil nutnost si ulevit. Zavzpomínal, jak se jí pod tričkem rýsovaly bradavky, jak měla ploché bříško i v sedě a představil si, jak se objímají. Propojení z mozku do penisu zafungovalo okamžitě a pak už jen stačilo přiložit ruku k dílu a po pár tazích se gejzír spermatu uvolnil do záchodové mísy.

Kdyby se ještě potkali a kdyby ji k sobě přitiskl, ona v podbřišku ucítí jeho ztopořený penis. Netušil, že ona věděla, že kdyby se k sobě přiblížili svými rty, začne ho vášnivě líbat, přitiskne se k němu a dovolí jeho rukám hladit ji po těle. Takto po setkání přemýšleli u snídaně každý sám za sebe. Po snídani oběma začal ten běžný všední život, který je třeba žít.

Každý však žije jinde, mají svou práci, rodiny. Tenkrát si řekl, že z toho asi nic nebude. Dny plynuly a měnily se v týdny. Několikrát měl nutkání jí zavolat. I ona nad tím přemýšlela. Nakonec k tomu žádný z nich nenašel odvahu.

Pak se najednou potkali. Každý z nich zrovna něco vyřizoval v centru Prahy. Bylo léto, měla na sobě krátké letní volnější šaty, on tričko a kraťasy. Jaká to náhoda? "Jé, dobrý den, to je náhoda, máte chvilku čas a mohu Vás pozvat na kafe?" Podali si ruce, ona se cudně usmála a potvrdila, že trochu času má a že si s ním ráda popovídá.

Při kafi si povídali dlouho o všem možném, skvěle si rozuměli. Objednali si dvojku vína, připili si na tykaní a letmo se políbili na tváře. Je čas se rozloučit a stihnout spoje domů. Vyšli z kavárny, zamířili k metru, kde se rozjedou každý jiným směrem.

"Můžu tě na rozloučenou obejmout?" "Ano, bude to fajn rozloučení". Přitiskne ji k sobě, vnímá přes letní šaty její štíhlé tělo a cítí její vztyčené bradavky na své hrudi. Ona cítí jeho zvětšující se pyj na svém podbřišku, přiblíží se k sobě ústy a vášnivě se políbí. Nemohou se nějaký čas od sebe odtrhnout, ale protože právě přijíždějí obě metra, odpojí se, pohlédnou ještě na sebe a rozejdou se. "Uvidím tě ještě?", zavolá na ni. "Ozvu se", spěšně odpoví.

Zajiskřilo to mezi nimi a bylo to hezké. Ale bude z toho vůbec něco, když už se dva měsíce neozvala?

Znovu se zadívá na kontakt v telefonu. Služebně mají vše vyřešeno a soukromě, zdá se také. Na displeji stiskne ikonku s košem a kontakt smaže.

Neví, že ona už to dávno udělala. Týdny vnitřně bojovala s tím, že se mu ozve a domluví si rande. Nakonec se rozhodla nekomplikovat život ani sobě ani jemu.