Beseda s Dr. Hnízdilem, aneb jak se vyplácí psát blogy

Ve středu 21. ledna jsem byl na besedě s Janem Hnízdilem a Janem Konfrštem. Byl jsem tam díky svému blogování a z něj vyplývajícím synchronicitám.

Odkud začít? Tak snad jen telegraficky: na blogu iDNES jsem působil v letech 2015 až 2023. V roce 2023 jsem si založil vlastní blog na platformě webnode a přesedlal jsem na Blogovět. Po nějaké době mě požádala paní Markéta Jurištová o přepublikování mého článku a začala naše spolupráce. Ona byla i klíčovou osobností, která mě motivovala k sepsání a vydání knihy. Ujala se i báječné předmluvy.

Mé články na Blogosvětě čte i Dr. Hnízdil a do diskusí mi mile přispívá paní Dita Kosová (Šejková). Kniha mě donutila vytvořit malý e-shop, díky němuž jsem se seznámil s paní Mirkou Bernasovou. Chtěla koupit tři stejné výšivky (vyšité obrázky) mé ženy, které byly vystaveny na mém e-shopu. Musel jsem ji zavolat a vysvětlit, že výšivky jsou originály a že jsem ji připravil jiné (jednu navíc) a také jsem přidal do balíku své knihy jako satisfakci, že ji nemůžu vyhovět přesně podle objednávky. Výšivky a knihy se jí moc líbily, což mi napsala do emailu. Od té doby si píšeme emaily, zprávy přes WA a díky ní jsem se dozvěděl o té besedě.

Oslovil jsem pár kamarádů a ozval se mi David, bývalý terapeut z Endaly, k němuž jsem chodil, měl u nás přednášku, kterou jsem organizoval a nyní provozuje poradentství ve firmě "Chronické zdraví". David byl nadšený, občas se scházíme, před Vánoci nám to nevyšlo, a tak jsem koupil lístky. Mirce jsem to sdělil a těšili jsme se, že se setkáme osobně. Moje kniha se prodávala i v e-shopu IR, kde jsem si na jejich akcích zakoupil dvě knihy Jana Konfršta.

Poslední střípek do mozaiky byla paní Dita (z Blogosvěta), kdy v emailové komunikaci jsme se dohodli, že se na akci můžeme vidět osobně a že si koupí malé knížky z blogování. Na akci jsem jel autobusem a pražskou MHD, v baťůžku s dvěma obálkami s knihami pro Davida a Ditu. Také jsem vzal dva kousky své "velké" knihy s tím, že možná jednu dám panu Hnízdilovi.

S Davidem jsem se sešel v indické restauraci, kde jsme měli čas a prostor na hodinový pokec a večeři. Pak jsme zamířili do divadelního sálu. V předsálí prodávali protagonisté své knihy.

A tady přišel první příjemný šok. Panu doktorovi jsem sdělil, že si musím koupit jeho knihu, protože neplatí to, co jsem psal na blogu, že ji asi dostanu k Vánocům. Toho zaujalo. "Vy píšete blog?", "Jo, já jsem Tichý". "Vy jste Tichý?" To slyšela paní, která se ke mně přihrnula a potřásla si se mnou rukou. Byla to paní Mirka. "Mohu Vám pane doktore dát svou knihu?" osmělím se. "Tak si je vyměníme a budeme si tykat". Podali jsme si ruce a já tu směnil knihu neznámého autora za knihu autora proslulého.

Pak jsem si sedl k Davidovi a společně si poslechli celou besedu. Předtím jsme si ještě zamávali s Mirkou. Na konci besedy jsem položil otázku: "Co říkáte na myšlenku: že smyslem života je Život sám?" Na to se mi dostalo souhlasné odpovědi od Jana Konfršta, čímž beseda skončila. Zrovna jsem si říkal, že bych se měl ještě setkat s Ditou. Otočil jsem se a přede mnou stála mladá sympatická žena a představila se. Byla to Dita. Chtěla si potřást rukou s Honzou Hnízdilem a osobně mu poděkovat. Tak jsem ji k němu doprovodil, předtím jsem ji dal obálku a dostal peníze. David mi (za knihy) zaplatil večeři, takže ten večer to byl takový směnný obchod.

Nakonec jsem byl ještě představen Janu Konfrštovi, koupil si jeho "Poutníka", sdělil mu, že další knihy již mám a daroval mu svoji knihu. Za což jsem dostal dvě CD s "Modlitbou" namluvené Alfrédem Strejčkem.

Pro mě to byl báječný večer, který ještě nekončil, protože paní Mirka mi zajistila dopravu domů autem, díky přátelům ze severu. Takže nakonec s příjemnými dojmy, s knihami a cédéčky jsem byl doma asi o čtvrt hodiny dříve než autobusem.

Mně to opravdu za to stálo a co se mělo stát, se stalo. A hlavně to naprosto předčilo mé očekávání. Stálo by to za to, i kdybych si jen vyslechl besedu dvou odvážných, laskavých a moudrých pánů.

Pozn. stejný článek jsem publikoval na Blogosvětě, tak se tímto omlouvám těm, kteří ho už četli tam.