Chci umět komunikovat se stromy

Přečetl jsem knížku pana Lahody o komunikaci se stromy, abych měl představu o čem to asi je. Možná, že absolvuji i nějaký ten začátečnický kurs, možná si i něco vyzkouším sám. Chci se omluvit jasanu, který potřebuje z našeho lidského pohledu odstranit suché větve, aby jeho uschlé větve nespadly na cestu zrovna ve chvíli, kdy tam někdo půjde, pojede na kole, či tam bude projíždět auto.

Jasan je na našem pozemku a svými větvemi zasahuje nad veřejnou cestu a stát se může cokoliv, tak jsme se rozhodli pro prevenci, protože jasan určitě chceme zachovat. Je to z mého pohledu živá bytost a s těmi živými bytostmi (stromy) chci umět komunikovat. Abych jim lépe porozuměl a také sám sobě.

Jak jsem četl tu knížku, tak jsem si na procházce se psem v blízkém lese víc prohlížel stromy. Les je převážně borový, ale jsou tam i větší území listnáčů (dubů, buků). Už vím kde, které druhy stromů v tom lese rostou.

Také mám ovocné stromy na zahradě, a hlavně stromy podél potoka a kolem bývalého rybníku na pozemcích na chatě. Kromě zmíněného jasanu, tam rostou olše, javory, vrby, velký majestátní dub a také borovice a smrk. A jistě se tam a v blízkém okolí najdou i další druhy. Blízko např. topoly černé.

Asi nejvíc mě zajímá ten statný dub a chtěl bych vědět, co ví a jak o nás smýšlí, jaké má s lidmi zkušenosti a jaké jsou příběhy tohoto místa. Jestli si nás už nějak proklepl a ví, s kým má tu čest.

Já ho osobně považuji za strážce prostoru, protože ční nejvýš, je na první pohled silný a statný. Svým způsobem odděluje dva prostory, jeden, kde působíme my a trávíme tam čas, druhý, který necháváme přírodě. Z našeho pohledu před dubem se snažíme spolutvořit s přírodou a za dubem už si to spravuje příroda tak nějak sama.

A ten strom je součástí obou těchto míst. Dub si pro komunikaci nechám až nasbírám nějaké zkušenosti, nejlépe pod vedením zkušeného lektora. K jasanu jsem přistoupil, pozdravil ho, omluvil se, pohladil. Krátkou chvíli (asi nedostatečnou) jsem u něj postál. To bylo ještě před zásahem.

Po zásahu jsem mu poděkoval, pohladil ho a vzdálil jsem se. Pak jsem dost dlouho odklízel ořezané větve pod ním. Jasan je krásně upravený, zelený. Celkově prokoukl. Zásah ho možná omladil a rozhodně zkrášlil. Ale jestli se mu to líbilo nebo ne, to zatím nevím.

Domluvím se s ním až tehdy, až budu něco umět. Nejdřív se pokusím domluvit s panem Lahodou a něco se naučit. Asi nejdřív v tom našem blízkém lese a pak na našem pozemku. 

Pozn. k fotkám: nejdřív je jasan ještě neořezaný, na třetím snímku je v koruně člověk, který větve ořezává, pak je jasan po úpravě a nakonec přidány jiné stromy: dub, olše a topol černý.