Co je vlastně ta alternativa?

Co vše se sem dá zahrnout? Asi nejvíce viditelná je ta "politická", tak jí začněme. Jsou různé proudy, skupiny, zájmy. Je nějaká jednotící linka?

Tou vnější linkou pro sjednocení je nepřítel, který za všechno může. Je tu naštvání na vládu, na její nepromyšlené kroky, pohrdání cca polovinou voličů, utahování šroubů a nerespektovaní jiných přístupů.

Máme se učit od Pětikolky? Dokázali se spojit. Ale proč? Toužili po moci a tomu podřídili všechno, vyjednali si kompromis a vzájemně se drží v šachu. Dosáhli vytoužených koryt, a to je drží pohromadě. Věčně jen ukazují nepřítele: Babiš, Putin, dezoláti, dezinformátoři, …. Ochraňují se cenzurou, propagandou a silovými složkami. Zdá se, že věří tomu, že to dělají dobře. Sami se v tom utvrzují (ve své bublině) a navíc jsou chváleni ze stran, ke kterým vzhlíží a kterým v podstatě slouží.

I to přehlížení jiných voličů a pohrdání jimi, je pochopitelné. Stvořili si typického "Babišova či Okamurova voliče": je většinou starší, s tradičními předsudky (muž, žena, rodina), nepokrokový, holduje alkoholu, cigaretám, sleduje bezduché seriály a reality šou v televizi, čas tráví v obchodních centrech a buď už je v důchodu nebo pracuje ve sféře spíše manuální, v průmyslu či zemědělství. Chybí mu intelekt, nedosáhl žádných titulů, není kreativní. Své konzumní touhy často řeší dluhem. Jsou to zkrátka z pohledu tzv. "lepšolidí" lidé, kteří jsou nepotřební, jsou jen na obtíž.

Tohle by měla alternativa vědět. Asi to převážně ví. Snaží se podle toho zařídit, přemýšlí o tom a hledá cesty. Zdá se, že hodně lidí to řeší "postaru", vlastně chce "zevnitř" nahlodávat starý systém, tj. dostaneme se do Parlamentu a změníme to odsud. Připomíná mi to snahu komunistů, kteří přece byli členy strany právě proto, aby ji změnili zevnitř. Moc se jim to nepovedlo. Pokusy jít touto cestou tu byly. Jednalo se o politické projekty: Věci veřejné, Strana práv občanů, Zelení, Piráti, ale i TOP 09, STAN. Jistě Piráti, STAN, TOP 09 a lidovci zatím žijí, díky koalici. Vyšel jediný projekt: ANO. Proč? Protože Babiš – urputný, pracovitý, ctižádostivý magor s množstvím peněz. A s trochu jinou vizí: řídit stát jako firmu. Babiš se odlišil.

A jak je to nyní? Projekty Přísaha, Trikolora, Svobodní a další nepřekročily laťku. Umírající subjekty, které se odklonily od svých tradičních voličů (ČSSD) a KSČM, které postupně "vymřelo" kdysi tak početné členstvo. Co je PRO a další? Další takovýto projekt? Který možná přeleze laťku a zaznamená 6% úspěch? Změní se něco s případným návratem Babiše? Znásobí Okamura svůj elektorát, nebo sotva přeleze laťku?

Pomalu se dostáváme k demonstracím. Byly dvě velké, jinak se to rozplizlo a vypadá to na to opět. Opozice a alternativa trpí nejednotou. Je to apriori špatně? A má smysl za této konstelace pořádat demonstrace? Špatně to není, protože spolupráce je daleko víc než jednota. Problém je v egoismu, protože tomu chybí ochota spolupracovat.

Rozmanitost je výhodou alternativy, proti níž stojí uniformita (a až ideologická zaslepenost). To rozdělení je na ose globální vs. lokální, nebo též vertikální (hierarchie velení) a horizontální (kruh spolupráce). Všechny vládní instituce a úřady jsou dnes obsazeny globalisty a ti vše ovládají. Ale ne všechny. Jen ty, kteří se nechají manipulovat strachem a propagandou.

Jak jsme tedy na tom? V politice špatně. Samý neúspěch, resp. zatímní úspěchy jen nepatrné. Přesto, že se demonstrace nejspíš zase rozpliznou, svůj význam mají. Zaměstnávají pozornost vlády. Je vidět, že režim je už neignoruje, ale bojuje proti nim, zabývá se jejich vůdci a ukazuje své metody. Větší význam má to, že alternativa je rozmanitá. Jsou tu lidé zruční, šikovní, kteří se dokáží o sebe postarat, leccos opravit, vypěstovat, vyrobit, to je důležité. Ale působí v ní už celá řada intelektuálů a znalých a moudrých lidí, kteří se nebojí vyjadřovat, pořádají besedy, píší blogy, knihy, natáčí videa. A také jsou zde vědci, lékaři i novináři, vzešlí z doby Covidové, kteří nepotlačili svou odbornost a svědomí a postavili se covidistům. A režim se jich bojí, proto je nezve do svých hlásných trub a snaží se je umlčet, nebo aspoň vymlčet.

Toto vše režim naleptává. Je to sypání písku do soukolí. Nezapomeňme, že režim je pevný jen zdánlivě a není tu na věčné časy. Je hloupý a má strach, proto se snaží nahnat strach ostatním a nepřipustit, aby se lidi dozvídali něco jiného než to, čemu říkají oficiální narativ.

Ale pojďme k šíři alternativy. Zde musíme zahrnout aktivity vznikající odspoda a nejen aktivity "odporu", ale i aktivní ignorantství vč. nevolení, tichou drobnou rebelii (např. ve formě důsledného placení v hotovosti, upřednostňování malých místních krámků a firem, upřednostnění lidskosti před právním předpisem), alternativní přístup ke vzdělávání, k medicíně. Proudy a myšlenky jako je např. anarchokapitalismus, tvořivá společnost apod.

Sousedská výpomoc, směna zboží a služeb, lidskost a vzájemnost. Spolupráce. A také nezapomeňme na spiritualitu (duchovno, víru), na to, že čemu věnujeme energii a pozornost, to posilujeme. Na to bych vsadil. Moudra nám říkají, že pýcha předchází pád, že žádný strom neroste do nebe.

Na to, že nenávist nakonec požírá svého nositele, na to, že se člověk může změnit, když odhalí a přijme své stíny. Na to, že pachateli dobra to dojde, když s tím svým "dobrem" bude sám konfrontován a bude ho to jeho dobro bolet. Na to, že hra musí být dohrána, proto asi musí dojít k té destrukci, aby došlo k uvědomění, probuzení z hypnózy. Aby to lidmi skutečně otřáslo.

Systém, který jsme zdědili od předků je robustní, nicméně nedokáže vydržet všechno. Byl to takový dobře promazaný stroj, který má svou dobu životnosti, která končí. Snažíme se ho udržovat a vyspravovat navzdory elitám, které ho využívají, ale v podstatě ho ničí. Jako by mu z toho soukolí koleček, jedno po druhém odebírali. Jednou dojde na to poslední kolečko. A je úplně jedno, zda to dělají vědomě či nevědomě. Je s podivem, že to ještě funguje, že se to ještě nezřítilo. Prostě to má dobrý přirozený základ: muž a žena, rodina.

Možná funguje i proto, že stále má naši podporu a že si to zhroucení nechceme připustit, a raději budeme podvědomě trpět. Ostatně jsme na to zvyklí.

Rozhodně bych si vsadil na kvantovou fyziku a tvorbu vlastní reality. Když budou lidé vědět, že důležitou roli v té tvorbě vlastní reality hraje vědomí a jeho úroveň, budou chtít si tvořit svět pozitivní, lidský.

Naději vidím v tom, nechat ten režim padnout tím, že mu přestaneme věnovat energii a pozornost, že se probudíme z hypnózy, pustíme se všech strachů a lží, osvobodíme se z pout, kterými jsme se svázali. Necháme destruktory dokonat své dílo až do té doby, do kdy to nakonec sami neuvidí a nevyděsí se z toho, čemu pomáhali.

Každého z nás čeká hlavně práce na sobě, na svém probouzení, na přijetí odpovědnosti za svůj život, za své zdraví, za svou vlastní autentickou cestu. Život podobně jako příroda je dynamický, je v pohybu. I společnost je v pohybu. Vrací se z globálního k lokálnímu, k sobě, k lidství. Tudy chci jít já a snažím se o to.

Demonstrace, odpor? Dobrý, ale nic to neřeší, protože je to stále jen boj a svým způsobem věnování pozornosti těm, kteří nás chtějí ovládat. Důsledkem je setrvávání v rozdělené společnosti. Prohlubování příkopů a barikád neporozumění. Ego a rozum nevede ke sjednocení, jen ke sjednocení proti definovanému nepříteli. Teprve srdce vede k jednotě v různosti. K lidství, protože to je tím jednotícím prvkem.

Pokud jiný směřuje do digitálního otroctví, je to jeho věc. Pokud by toto mělo být na planetě zavedeno, pak asi jediná cesta ven je smrt. Milosrdná.

Nikdo neví, co Bůh chystá. Ale jsem optimista.