Co zbývá?

Když člověk nechce volit ani Pětikoalu ani Babiše. Vlastně řeší dilema "nemám koho volit" a "nechci volit stranu, chci volit lidi".

To se mu částečně splní ve dvou typech voleb. Voleb komunálních (tam je možnost využít tzv. "panašování", tedy křížkovat kandidáty napříč stranami) a u voleb do Senátu, kde mají ve většinovém systému možnost vyniknout známé lokální osobnosti, neboť volební okrsek je téměř shodný s okresem.

Dobré to je, pokud nejste z Prahy a žijete v obci, kde kandidáty (aspoň některé) znáte osobně, nejlépe v malé obci či malém městě do deseti až dvaceti tisíc obyvatel. A co se týče Senátu, tam obvykle znáte lokální osobnost, ať už to je charakter či lump, v obou případech okresního formátu. Někdy vám do vašeho kraje pošlou politické strany výsadek, takového mediálně provařeného parašutistu z Prahy či Brna, který kandiduje v Táboře nebo Žďáru nad Sázavou.

Dobrá, v těchto volbách máte aspoň jakous takous možnost se vyhnout volbám podle stranického klíče. V těch dalších, především do Sněmovny, se tomu již nevyhnete. A vybíráte obchodní korporaci (politickou stranu), která si kupuje váš hlas a od takto nakoupených hlasů odvozuje svoji moc. Nemáte vůbec šanci zvolit si moudrost, odbornost, nadhled, rozum a cit, ať volíte, jak chcete. A koho chcete. Protože na jednoho, koho chcete, připadá několik dalších, které nechcete.

Takže si řeknete, že volit vůbec nemá smysl. Proč volit do prohnilého systému, který vám samotnému přestal dávat smysl? Pak mohu volby ignorovat, nevěnovat jim pozornost a k volbám nechodit. Jenže v tom systému žiju a vím, že volbami se může změnit pouze režim. Může být přijatelnější. A i to za to stojí.

Politická strana, která někam kandiduje, nemůže být antisystémová. Z logiky věci. Když jsem proti systému, neměl bych kandidovat do systému. Strany tzv. "antisystémové" také kandidují do systému. Mohou přispět ke zmírnění režimu. Současný A tým, vystřídá B tým a zmírní režim. Nebo se stanou brzdou, koulí na noze, vší v kožichu a dokáží v rámci systému vládnoucí režim brzdit, korigovat.

Jako "chcimír" nehodlám volit pětikoalici a nechci volit ani Babiše (mírnější válečná rétorika a smysluplnější počínání v hospodářské oblasti). Chci-li volit brzdu neboli veš v kožichu mám na výběr v podstatě ze dvou stran: SPD/Trikolora a Stačilo! Jistě, kandidují i Svobodní, Přísaha, Socdem, PRO a další. Ti budou s největší pravděpodobností maximálně lízat hraniční laťku a hrozí propadnutí hlasu a kde mám jistotu, že po úspěchu ve volbách neobrátí a neposílí pětikolku nebo ANO? Kolika obratů (vč. zkrocení radikálů typu paní Meloni) jsme byli poslední dobou svědky?

Takže mé dilema pro Eurovolby je jednoduché: nevolba či výběr stran preferujících mír. Uvidíme, kdo a jak uspěje. Nakonec rozhodující bude celkový počet "protestních" poslanců v Europarlamentu a těch nejspíš přibude (vč. těch našich). Bude to stačit na přibrzdění evropského šílenství a návratu ke zdravému rozumu?