Jak to, že se to ještě nezřítilo?
Nic není jak dřív, nic není, jak bývávalo, jak zpívají Chinaski. Je to, co zažíváme, propad do chaosu a změna systému, tj. transformace matrixu?
Elity pracují v systému "rozděl a panuj" a chtějí ho zachovat. Ovládají lidi pomocí strachu. Jediným lékem je "probuzení", což je o překonání strachu a vyrovnání se s tím. Jakési uvedení se do rovnováhy sám se sebou, do souladu duše a těla, do souladu a harmonie hlavy a srdce. Stojím nohama pevně na Zemi a zároveň vnímám nebe na hlavou, vnímám to, co mě přesahuje, co je za mým dosavadním smyslovým vnímáním v této fyzické rovině.
Jsem součástí lidského druhu a jsem součástí přírody planety Země. Nemohu být od přírody oddělen, jako nemohu být oddělen od lidské společnosti. Překonáním strachu a svou odvahou zjišťuji, že především já jsem tvůrcem své reality a posiluji to, do čeho dávám energii a to, čemu věnuji pozornost.
Chaos bourá staré, nefunkční a to, co už se vyčerpalo a dosluhuje. To vyhovovalo elitám a jejich loutkovodičům. Je ještě stále dost lidí, kteří na tu hru přistupují, protože jsou tak zvyklí a zároveň se bojí změny. Bojí se vystoupit ze své komfortní zóny, bojí se přijmout své stíny, nechat projít emoce, zůstat klidný, laskavý a usmívat se.
Být připravený. Jsem sám připravený? Ve smyslu, že s chaosem počítám, nevím, jak bude vypadat a kdy přijde. Vím, že nás donutí vzdát se lpění na tom, na co jsme zvyklí a donutí nás ke spolupráci a nalezení svých klíčových kompetencí a talentů.
Někdo dokáže zorganizovat pomoc, jiný může být prospěšný něčím jiným, zpravidla tím, co umí. Objeví se silné osobnosti, které přirozeně patří do popředí, protože jsou schopní druhé vést, inspirovat a svým klidným chováním ostatní uklidňovat. Podmínkou je, aby každý v sobě objevil především lidskost a to, čím může skupině přispět.
Protože člověk bude řešit chaos v nějaké situaci, na nějakém místě a v nějakém čase. Velkou roli, se domnívám, bude hrát pud sebezáchovy, zdravý selský rozum a vědomá zodpovědnost za sebe a za druhé.
Dokážu to? Věřím si? Mám na to? Pokusím se a uvidím, kam mě život nasměruje a zda ho dokážu poslechnout. Fiala, Babiš, Rajchl a Česká televize nás opravdu nespasí. My sami se budeme propojovat, nacházet a spolupracovat. Pomáhat si, abychom to zvládli, abychom si vzájemně pomohli v těžkých chvílích pravděpodobně chaotického hroucení systému. Což (dle mého) již na vlastní kůži zažíváme poslední tři roky.
Současně probíhá to hledání, probouzení se a propojování. Každý k tomu nachází své cesty a možnosti. Otevře se nám svět nebývalých možností? Dovolíme, aby k nám přišel?
Elity chtějí zachovat systém ovládání (rozděl a panuj) a žití na úkor druhých. U nás máme asi ty "nejlepší". Nejhloupější, nejsměšnější, nejchaotičtější. Navíc hodně chamtivé, povýšené a zbabělé. Proto jdeme ke krizi a chaosu nejrychlejší a nejkratší cestou.
A jak je u nás zvykem ode zdi ke zdi. Tak se dá předpokládat, že jakmile do té zdi, kam jsme vedeni, narazíme, naše kroky se obrátí a půjdeme zas k jiné zdi. Ale měli bychom se zastavit a najít jako národ svou cestu. Jenže nejdřív to musíme jako národ pochopit. Pochopit, že nepatříme ani tam, ani jinam, ale hlavně sami sobě a najít si svou jedinečnou, přirozenou cestu.
Osobně bych se vrátil k pětici mužů, kteří formovali a charakterizovali národ v minulosti a z jejich moudrosti a skutků bych čerpal. Jsou to Jan Hus, J.A. Komenský, T.G. Masaryk, Tomáš Baťa a Karel Čapek. Říkat jim "elity", by bylo z dnešního pohledu urážlivé. Nazýval bych je "majáky", kteří nám stále svítí na cestu, ale většina z nás jejich světlo nenásleduje, protože je oslněna úplně jinými (umělými a falešnými) světly, za nimiž létají jako ty můry. A stejně jako ty můry se musí "spálit", aby se poučili. Pokud to přežijí, mají šanci najít to pravé světlo, světlo ve svém srdci. Najít ten klíček, vzít ho a odemknout své srdce.
Hledejme klíče a odemykejme, s Láskou, odvahou, ochotou a pokorou nemůžeme nic zkazit, naopak nám to pomůže zůstat v klidu a tím chaosem projít lépe.