Kde jsou ty časy?
Jaké časy? Časy světového míru. V televizních anketách na ulici (ještě za socíku) a pak při soutěžích Miss ČR položil redaktor nevinnou otázku "Co si přejete ze všeho nejvíc?". Mladá slečna, adeptka na krásku země, se nadechla, nesměle sklopila oči a pak po krátkém zaváhání prohlásila "já si ze všeho nejvíc přeji … světový mír".
Jo bývávalo, v dobách "hlubokého" míru (nejprve bipolárního a následně unipolárního světa) jsme si formálně přáli světový mír, až jsme ho nějak zprofanovali.
Teď v tom neuspořádaném multipolárním světě, kdy probíhají dva válečné konflikty (dlouho na Ukrajině a krátce v Izraeli) a svět se proměňuje, by to chtělo přát si světový mír. A vůbec ne formálně, ale z hlubin srdce.
Ve válečných konfliktech umírají a nejvíc na ně doplácejí obyčejní lidé, lidé, kteří si válku nepřáli a musejí ji prožívat. Proč? Kvůli komu, kvůli jakým zájmům a ideologiím? A proč lidé propadnou nenávisti tam, kde spolu předtím dokázali žít?
Kdo má rád válku? Ti, co jí chtějí a dokážou ji vyvolat a pak na ní vydělávají, nebo z ní mají velký byznys (nejprve zbrojní dodávky a následně obnovu zničeného území).
A samozřejmě se najdou krvelační zabijáci a naivkové, kteří věří, že válčí za nějaké ideály. Pak tam jsou ti, kteří nestačili před válkou utéct a měli smůlu, byli odvedeni a ocitli se ve víru války.
Ale většina lidí války nechce, ale asi úplně netouží po míru, nebo aspoň příměří a zastavení palby. Válečné strany chtějí zvítězit a dosáhnout míru podle svých představ. Do té doby nepřestanou a raději válku eskalují. Pitomci. Na všech stranách.
Chtějme a přejme si mír, aby se nám válka nezhmotnila i tady. Těch pitomců (chciválků) ve vedení země máme dost, naštěstí máme i dost chcimírů.
Nevěnujme válce pozornost, nedávejme tomu energii, dávejme pozornost klidu a míru. Válka je nesmyslná, zabíjí a ničí pro nějaké získání pofiderního území, pro upevnění moci a vlivu, pro genocidu a podmanění si nějakého původního obyvatelstva.
Říká se, že napadený má právo se bránit a je dobré ukázat odhodlání a následně si dohodnout důstojné podmínky pro příměří a jednání vedoucí k nějaké formě míru. I "debilní" mír je prospěšný pro lidi, na rozdíl od "chytré" války.
Válka je šílené utrpení, jen šílenci, kteří ji vyvolali, zdánlivě netrpí. Kdyby to byli cítící lidské bytosti, nemohli by to nikdy udělat. Měli by výčitky svědomí. A v případě, že by už válka vznikla, snažili by se již v zárodku z toho vycouvat právě v zájmu lidí.
Kdo má zájem na tom, aby lidi válkou trpěli? Ten, kdo žije z jejich válečného utrpení a je schovaný daleko od ní. Ať už ten, kdo takto vydělává nemravné (doslova krvavé) zisky, anebo ten, kdo chce překazit lidskou evoluci. Kdo nevědomé lidi žene do snižování vibrací a kolektivního vědomí, protože se mu to hodí.
Naopak se mu nehodí, aby se lidé probudili, zvýšili své vibrace a úroveň vědomí, a tak proměnili život na celé planetě.
Ale karma je zdarma. Na některé zločince dosáhne spravedlnost lidská, na všechny ta Nejvyšší.