Nejdřív je potřeba dotáhnout věci do konce

Život o nějaké politice vůbec není. Asi to tak má většina lidí. V životě je ale důležité rozjeté věci nějak dokončit, uzavřít. Podzim je pro to asi nejlepší období.

Jsou to věci hlavně rodinné a pracovní. Pracovní souvisí s tím, že začala topná sezóna, že je některým moc zima, některým zase ne a topit nemusí. Také se ukazuje (ne)funkčnost ventilů, radiátorů, zavzdušnění, event. poruch na kotelnách, že je třeba prohlídnout komíny. Do toho samozřejmě běžná úřední agenda.

Rád bych v této oblasti pohnul s některými dalšími věcmi, ale jsem závislý na jiných lidech a dřív, než oni něco dokončí, já s tím moc neudělám. Leda vymyslet nějakou "variantu brod".

Zajímavější je to v kruhu rodinném. Hárá nám fena a řešíme, zda ji nechat pokrýt nyní nebo ještě ne. Přece jen je už čtyřletá. Ale není vyloučeno, že nám do toho hodí vidle a "ženich" ji vonět nebude.

Důležitější je fakt, že dceři se blíží termín porodu druhého dítěte. Mělo by to být do měsíce, ale může to být v podstatě každou chvíli. Zákon schválnosti říká, že se to stane v nejméně vhodnou dobu. V každém případě musíme být připraveni na hlídání vnoučka, budoucího staršího sourozence. Jak to budou mladí potřebovat.

Řeklo by se, že doma je snazší si věci naplánovat. Jenže do toho hází vidle sám život, který vytvoří překážky a výzvy, aby se člověk nenudil. Tak třeba nás opouští staré přístroje jako byl před časem mrazák (už nahrazen) a jako je topení na propan butan, které jsme demontovali a potřebujeme ho nahradit, i když můžeme topit dřevem v krbových kamnech či přímotopem.

Takže musíme koupit nové topení na PB láhev na chatu. A samozřejmě ho tam dovést a zprovoznit. Chatu máme až na to topení zazimovanou a už po každé návštěvě teď budeme asi půl roku vždy vypouštět vodu. Faktem je, že frekvence návštěv se významně sníží. Přece jen se tam lépe čas tráví v létě, tedy od jara do podzimu. V zimě je to o kontrole a možnosti si užít sněhu, lyže, běžky, děti sáňky.

To zahradu v místě trvalého bydliště ještě zazimovanou nemáme. Souvisí to s tím, že ještě něco je stále v zemi nesklizeno jako pórek, zbytek mrkve a červené řepy, také květiny (resp. jejich cibule a hlízy) jako jiřiny, mečíky a kany je třeba vyndat a dát do sklepa.

A co ostatní? Propagace knihy a případné přednášky a čtení počká. Není na to čas a přednost mají důležitější věci. Nicméně plánuji se účastnit dvou, možná tří akcí v říjnu a uvidím, zda některá z nich už nebude po porodu, nebo právě v době porodu (to je ten zákon schválnosti). Také už mám připravené a graficky upravené dvě nové menší knihy, které se během krátké doby vytisknou a díky nim rozšířím svůj e-shop.

Také se změní čas a bude třeba přezout letní gumy. Krátí se den, je víc zima, a to je i neklamný znak pomalu se blížících Vánoc. A ty patří dětem, u nás už té nejmladší generaci našich vnoučat.

Báječnou roli dědečka a babičky si užíváme naplno. Děti jsou radost. Nicméně nás těší, že po potěšení s nimi (někdy i náročném) je vrátíme jejich rodičům.