Osmdesát ku dvaceti

Jinak též Paretovo pravidlo. Platí totiž, že 20 % lidí vám způsobí 80 % těžkostí a naopak s 80 % lidí jste v pohodě.

Ono je vlastně jedno jaký ten poměr přesně je. V každé společnosti je určité procento šťouralů, hnidopichů, udavačů, stěžovatelů, fanatiků. Většinou představují menšinu a většinou otravují většinu společnosti. Nic moc jiného neumí. A je opravdu jedno, zda se pyšní vyšší inteligencí.

Představme si, že Praha (jako ráj bílých límečků a bašta liberální demokracie) má také svých 20 % typově jiných lidí, než je ta velkoměstská většina (hrdých, chytrých a lepších). A snad protože jich je relativně málo, jsou to lidé "vyšších kvalit" a trochu tu Prahu v očích venkova zachraňují. Na venkově je to naopak, tam liberální demokracie na růžích ustláno příliš nemá. Proč asi?

Protože moc bílých límečků se tam neuživí. Jsou tam převážně montérky a manuálně pracující. A těch 20 % "liberálů" je tam asi dost výživných. Nicméně jsou v menšině a nejradši by se skryli v anonymitě Prahy. Tak většinou ve skrytu bojují na sociálních sítích a libují si ve svých (virtuálních) bublinách.

Na venkově lidé moc politiku neřeší a ani moc nesledují. Vidí si tzv. do talíře a vědí o sobě. Což má dvě roviny. Za prvé zde může hrát větší roli sounáležitost a to, že vím, že Pepa má traktor, Franta umí leccos opravit, Maruška peče dobrý chléb, Jana umí šít. Samozřejmě druhou rovinou je větší drbárna, ví se, co se kde šustne. Ale díky potenciálu spolupráce a sousedské výpomoci, rukodělným profesím a více nekomfortnímu životnímu stylu jsou tu daleko robustnější podmínky pro přežití nenadálých krizí a chaosu. Takoví horalé jsou na drsnější životní podmínky zvyklí a lépe je snášejí.

Obecně venkované moc nepřemýšlí nad politikou a volbami. Řeší to spíše emocionálně, pocitově než rozumově analyticky. Je to špatně? Je a není, jak pro koho. Když to nedopadne podle představ "pražských liberálů", volil venkov špatně.

Zatím to vypadá, že jsme úplně kolektivně nezblbli a snažíme se vyrovnávat (představu "pražskou" představou "venkovskou"). Jen ti nahoře jsou zblblí a posedlí mocí tak, že ani nedokáží vyměnit zmateného kormidelníka, který to směřuje k útesu. A protože jsme je k tomu nedokázali nijak přimět (a navíc výměna kormidelníka by stejně byla prd platná), musíme se připravit na náraz. A jak pozoruju, spousta lidí to vůbec nereflektuje.

A zdá se, že se dole připravujeme. Např. se zrodila "archa21", společenský projekt, zaštiťovaný Karlem Janečkem. Je jen jedním z mnoha? Je. A čas ukáže, jak bude životaschopný.

Už ten název evokuje Archu úmluvy, mluvme spolu a domluvme se, pokud to nejde rozumem, zkusme to srdcem. A také archu Noemovu jako symbol záchrany a znovuzrození. Kolaps proběhne, ale po něm následuje regenerace a tady bude třeba přiložit ruce k dílu, dát hlavy dohromady a nabídnout srdce na dlani. A je dobré se připravovat, propojovat a vědět o sobě.

Kdo chce vědět víc, zkuste to tady: https://archa21.cz/