Osvobození od Facebooku
Facebooku říkám Fejkbúk a dávám mu dlouhodobý ban. Letos jsem tam ani jednou nevlezl. Sice od fejkbuku ještě osvobozen nejsem, ale reálně už jsem se sám osvobodil.
Nelezu tam. Není mi tam dobře, nemám z toho radost. Co to znamená? Profil existuje, lze mě tam nalézt, ale profil je mrtvý, nekomunikuje, neodpovídá, nepotvrzuje přátele, nesdílí, nelajkuje .... protože, to bych musel dělat já tím, že bych tam lezl a vyvíjel nějakou činnost.
No, a když jsem tam nečinný, profil ve své podstatě chcípl. Nevím, zda ho chce někdo oživovat, resuscitovat, prostě se mnou tímto způsobem komunikovat. Ani odebírat a sledovat není co. Pravda, chtěl jsem to zkusit, ale nepovedlo se mi to.
Sledovat mě může kdokoliv chce na mých blozích a webech. Tam mohu své myšlenky rozvinout, využít košatosti jazyka a sdílet svou tvorbu.
Svým způsobem mi sociální sítě připomínají televizi. Říkali to v televizi nebo našel jsem to na Facebooku, tak to musí být pravda. Přitom je to často jen střípek pravdy, pravda obalená polopravdami a lží (reklama, propaganda). Hlavně je to úhel pohledu, který můžeme vzít za svůj, avšak můžeme o něm pochybovat a tím o něm přemýšlet.
Nevím, když sociální sítě nepoužívám, ale rozhodně si nemyslím, že by nějakým způsobem sloužily k přemýšlení. Spíš k utvrzování názoru.
Myslím si, že sociální sítě škodí, především mladým, nezkušeným, vlákají je do sítě závislosti, odvedou od skutečného žití ve fyzické realitě. Těch, kteří jsou mimo ně, je dnes menšina, nejvíc v těch nejstarších generacích. Ale není to generační problém, znám starší, kteří v tom (zběsile) jedou, ale i mladší, kteří v tom nejedou (aspoň ne tak zběsile).
Nikdy jsem na žádné sociální síti nebyl závislý, zkrátka mě ta virtualita do sebe nevtáhla. O co tím přicházím? Asi o ten dopamin, který si zkrátka doplňuji jinak, mnohem zdravěji, protože ve fyzické realitě, nejlépe v přírodě.
Získávám čas pro sebe, když ho netrávím na síti. Ano, jsem částečně závislý na psaní, ale to je tvorba a někdy i terapie. A to své psaní sdílím, jen ne formou sociální sítě, protože to neumím a opravdu to není šálek mé kávy.
Říkám si, že ten, který má objevit mé psaní, tak ho i objeví. A když ne, tak se prd stane.