Rada Vidlákovi a Rajchlovi

Pánové, až se budete zamýšlet, co s politickým systémem po konci působení politické demoliční čety (spíše tedy pluku), mám pro vás jednu radu. Vlastně je to přání a jak víme, přání se mohou zhmotnit. Tak ho tímto vyslovuji do Vašeho politického vesmíru.

Víme, jak politika funguje dnes a také víme, že kapři si rybník sami nevypustí. Má představa je odpovědnost politiků a volba lidí, ne stran. To je možné jen při volbách do Senátu a v komunálu u malých obcí. Potud určitá spokojenost s tím, co máme dnes k dispozici.

Jenže nejvíc ovlivňují životy a vedou k sestavení vlády volby do Poslanecké sněmovny a tady je kámen úrazu. Chceme-li změnu evoluční, měli bychom volit sice podle stávajících pravidel, ale tak aby se změna dala uskutečnit. Proto nevolba nic neřeší (snad jen urychluje kolaps), byť nechci tento stávající systém a režim podporovat a snažím se s tím podivným "matrixem" si moc nezadat, přesto v něm musím žít a nejlepší je ho nějak transformovat a změnit parametry. Čili místo nevolby volit strany tzv. antisystémové.

Jaký politický cíl navrhuji? Nahrazení Sněmovny Senátem a v tomto duchu i změnu ústavy. Jak si to představuji?

Líbil by se mi Senát se svým volebním systémem místo Sněmovny a místo Senátu sbor jmenovaných reprezentantů placených jinde: zástupci všech krajů a dalších asociací a sdružení jako je např. Hospodářská komora, Svaz měst a obcí, Svaz průmyslu, Odbory aj.

Tohle není jen o výměně politiků, ale změně systému a je to běh na delší trať. Takovéto uspořádání by ale vedlo k volbě zodpovědných politiků, kteří by mohli být lidmi odvoláni, vedlo by k eliminaci role politických stran a tím i politikaření a obav, co z útrob personálně vyprázdněných stran vyleze. Politici, kteří převzali otěže, se nějak vybarvili a můžeme už vědět, co jsou zač. Pak tu jsou ti noví, do nichž vkládáme nějaké naděje a očekávání.

A většinou jsme zažili zklamání. Nicméně v současnosti se jede kampaň jaksi "dvoukolejně", jednak marketingově propagací v mainstreamových médiích a jednak kontaktně na "ulici", což neznamená jen demonstrace, ale především osobní setkávání a k tomu informace šířené "alternativně" pomocí alternativních internetových médií. Na osobním setkávání vyzařuje charisma, a tak se rodí noví lídři. Zda uspějí, či ne, je na nás. To, že jsou "nebezpeční" pro současný establishment se pozná podle toho, že nejsou zváni do mainstreamových médiích, jsou jimi ignorováni a když už to nejde jinak, tak dehonestováni.

To je samozřejmě vidět a mnozí to vnímají. Jakou roli to bude hrát ve volbách, se teprve uvidí. Ale trendy ústupu liberalismu a progresivismu zvlášť jsou viditelné a nějak se projeví i u nás.

To, co navrhuji, je ale výměna systému, proveditelná buď až po kolapsu (k němuž mají liberálové našlápnuto), nebo by musely být zvoleny ty strany, které by si to nejen daly do programu, ale měly vůli i sílu to uskutečnit.

A o tom to je. Nejdřív potřebujeme zvolit si takové síly do Sněmovny a zbavit se současné vlády. Zda někoho má nevyžádaná rada inspiruje, nechávám na něm. Měl jsem takové to nutkání to dát do veřejného prostoru, a to jsem učinil. Na internetu si to už dál bude žít vlastním životem.