Tento způsob léta, ...

... zdá se mi poněkud nešťastný, řečeno slovy klasika (Rozmarné lét, Vladislav Vančura). Vyrazili jsme pracovat na zahradu, ale záhy začalo pršet, z půli cesty jsme se vrátili. Na zahradu jsme nedošli, v dešti se pracovat moc nedá, zmoklí jsme se vrátili domů. 

Letos v létě, nebo vůbec v tomto roce, je počasí jak na houpačce. Horko, sucho, bouřka, pak chladno a déšť. Spolehlivé počasí bývalo na přelomu července a srpna. 

Jo, užili jsme si sluníčka, a dokonce doma. Jako zahrádkářům a pěstitelům ovoce, zeleniny, bylin a krásných květin nám vyhovuje, když plodiny zaleje přirozeně příroda. Ovšem, čeho je moc, toho je příliš. Nejhorší jsou ty výplachy, když to spadne najednou, nebo s kroupama. 

To celkem bylo v pohodě, mám dojem, že pršelo "správně" a půda to krásně pobrala a vláha způsobila i velmi dobrou úrodu. Ono je to ale každý rok, něčeho je víc, něčeho míň. Nyní jsme v období sklizně a zpracování, ale příští rok zas bude jiný a už si to nebudeme ani pamatovat jak zrovna bylo a co se urodilo a neurodilo.

Pro nás je důležité to zdraví z přírody, vlastnoručně vypěstované, které chutná nejlíp čerstvé. Pro mě je důležité ještě slunce a voda. Takže mi nevadí sluníčko, je to přece přirozené čerpání vitamínu D a koupat se a plavat mohu i ve vodě studenější a přírodní i s těmi vodními breberkami. Také na chatě máme přírodě blízký biotop (koupací rybníček) místo bazénu. 

Ať je způsob léta jakýkoliv, tak léto miluju a počasí se snažím přizpůsobit. Vím, že někdy mi prostě mé plány zkříží.