Terapeutem sám sobě

Baví mě psaní. Píšu blogy, glosy. Je to pro mě terapeutické, vypíšu se z negativních pocitů, které ke mně přicházejí. Tímto způsobem si je zpracuji, aby mě už dál neobtěžovaly. Také si pokládám otázky a při psaní mě napadají odpovědi.

Je to taková péče o duši. Samozřejmě sdílím na svých stránkách a blozích i radost. Nedělám to ale na žádných sociálních sítích a nevydělávám na tom. Žádnou finanční podporu jsem cestou svých webů nezískal, tak jsem tu informaci o možné podpoře na svých stránkách zrušil.

Nějakou podporu jsem získal za internetový prodej své knihy, resp. knih. Jinak své texty na svých internetových stránkách nabízím zdarma. Mám svůj způsob psaní, je to má tvorba a také můj způsob sdílení.

Mé texty si ke svým čtenářům cestu našly, pokud ne, tak asi čtenáře nezajímají. Dnes lidé nemusí mít výhrady k textům jako takovým a názorům, ale k autorovi. Zvláště pokud už je někde někým onálepkován, protože nejde s davem. Či třeba odkazuje na nějaké "podezřelé" osoby a stránky, které jsou v současnosti v nemilosti.

Jsem jiný. Sice slušný, ale ne poslušný. Být neposlušný je ohromně snadné, protože prostor pro diverzitu názorů se ohromně zúžil a je skoro nemožné pro svobodomyslného člověka s nevymytým mozkem (a svědomím) se do těch nastavených mantinelů vejít.

Tak snad se ta společenská atmosféra s novou vládou aspoň kousek změní. A vrátí se k větší otevřenosti a názorové pluralitě.

Psaní (a jeho veřejné sdílení) je pro mě návrat k psychické pohodě. Inspirace mám, zdá se, dost. Ale léčím se v přírodě. Je to hlavně balzám na duši, ale navíc se v té přírodě obvykle pohybuji a pozoruji. Potřebuji slunce, vodu, vzduch, les, louku, zahradu, rostliny, stromy, živočichy.

Takže za tím vyrážím za humna, protože to mám nejblíž a mohu tam být každý den, ale také na výlety, dovolené, za fyzickou prací na chatu, zahradu. A dnes i s kočárkem, na pískoviště a dětské hřiště s vnoučátky.

Protože malé děti jsou přirozené. Ještě výchovou neztratily kontakt se svým božstvím. Tak si to teď jako dědeček užívám. Zatím s tím prvním vnoučkem, který je teď v tom roztomilém batolícím věku. Ale ty další miminka ho brzy doženou, jak jeho sestřenice, tak jeho mladší brácha.