Testování fotopasti

Na chatě jsme nebyli asi tři týdny, tak jsem se těšil, kolik toho na fotopasti bude. Byla namířená na louku, ale v dost otevřeném prostoru a vydala svědectví pouhých tří fotek pouze z prvního týdne. Asi se vypnula a pak už nezapnula. Kvůli mrazu?

To nás vedlo k tomu, že si ji otestujeme. Dali jsme ji zpět na místo, pustili a normálně ji nechali běžet. Pohybovali jsme se před ní, protože jsme v jejím záběru pracovali. Já svážel hromady listí, trávy a větviček, které žena hrabala a fotopast docela cvakala.

Sláva, je tedy v pořádku. Tak jsem sem dal její záběry nás vč. toho nočního srnce (jediná trochu použitelná fotka z těch tří původních). Opravdu jsme si tam zamakali, jako obvykle. Ono nám to prostě nedá a pořád je tam co dělat.

Nad potokem už máme na sypanou "hráz", tak jsme ji ještě zpevnili malou hradbou ze sloupků a větví. Těch klacků a větví máme tolik, že je nestačíme spálit, ani zkompostovat (to hlavně nějaký čas trvá). Tak se našel další elegantní způsob, jak je využít.

Tak snad nám dá příště fotopast větší úlovek. Hlavně už nebude mráz a zkusíme ji dát jinam.