To je fičák v tom novém roce

Tři týdny nového roku a událostí, které se mě týkají, už bylo víc než dost. Jak příjemných, tak i nepříjemných. Ale na každé té nepříjemné události, která zprvu člověka zaskočí, se najde něco příjemného. Je to ta úleva po překonání překážek a vyřešení věci.

Po novém roce jsem vyčistil akvárko, chtěl jsem to udělat už před Vánoci, ale objevil se potěr, tak jsem to odložil. Z čistého akvárka jsme se kochali asi týden, aby pak žena zjistila, že malinko protéká. Což znamenalo vykýblovat vodu, odchytit rybičky, vyndat kameny, rostliny, písek a celé to dno přelepit lepidlem. Provedl jsem zkoušku zalepení, pak jsem akvárko pomalu naplnil vším potřebným. Zazářilo čistotou a zdá se, že se akce vydařila.

Koupili jsme regál do špajzu, to bylo pozitivní, protože se přitom uklidilo a věci se uspořádali nově. Aspoň vím, kde, co mám.

V práci bylo také veselo, jednak začaly platit nějaké legislativní změny, s nimiž se musíme postupně vyrovnat a začali jsme realizovat to, co jsme si vymysleli, ale dříve to ještě nešlo, nebo jsme to nestihli udělat. Také se nám připomněly nějaké chyby a stížnosti, většinu jsme vyřešili, ale kvůli jedné záležitosti jsem podával vysvětlení na Policii, ale nakonec to bylo poměrně příjemné. A do toho jedeme ten přechod roku jako vždycky. Aby toho nebylo málo, vymyslel si distributor plynu, že nás přeloží ze středního odběru do maloodběru.

Na chatě všechno v pořádku, chatička přežila mrazy, my vyzkoušeli měřák CO2 a brikety. A v neděli si jeli zalyžovat. Bude mi to připomínat malinko zlomený palec na pravé ruce. K úrazu došlo ještě před lyžováním díky uklouznutí a pádu na ledu. Pak jsem dvě hodiny lyžoval a na nějakou bolest nemyslel. Naobědvali jsme se, zajeli zpět na chatu, prošli se se psem a jeli domů.

Ráno mě to v práci bolelo, navštívil jsem doktorku, zrentgenovali mi to a dali na palec dlahu. Tři týdny v klidu a pak pomalu rozcvičovat. To by člověk nevěřil, jak je palec pravé ruky pro praváka důležitý a jak je levá ruka opravdu levá a k ničemu. Tak to pozitivní je, že mohu levou ruku posilovat, protože, něco je snazší dělat levou než pravou. Napadá mě třeba vytřít si zadek. A opravdu to není žádná prdel. Také držet lžíci a najíst se levou jde lépe než s palcem v dlaze, protože to hlavně bolí. Do klávesnice datlovat můžu, ale psát ručně, to nejde.

Také je to problematické s oblékáním, je těžké ne-li nemožné zapnout některé zipy. Tak jsem to vyřešil omezeným počtem vhodného oblečení, především boty, kalhoty a zimní bunda.

A opravdu, když se to tzv. sere, tak se to sere. Sousedka nám volala, když jsme byli na chatě, že se jí objevil flek na záchodě a později v koupelně. Původně jsme si mysleli, že to teče ze střechy, ale v pondělí večer zavolaný instalatér zjistil, že je to od nás. V úterý ráno opraveno.

Také se mi proměnil Blogosvět a jsem zvědav, jak mi to bude vyhovovat, jsem v IT poněkud natvrdlý. No nic, nějak se s tím vyrovnám. A perlička nakonec. Dopátral se na mě spolužák ze základky, tak to vypadá, že se podívám po desítkách let na sraz.

To jsou mi ale událostě (jak by řekl starý Lotrando), navíc opravdu fičí jedna za druhou.