To poslední, co by mě zajímalo …

… je politické divadlo. Už dlouho nesleduji politické debaty, zprávy a přímé přenosy z Parlamentu už vůbec ne. Na sledování takových kokotin, nemám ani čas, ani náladu, ale hlavně chuť a žaludek. Proč bych vůbec měl sledovat něco, z čeho je mi na blití.

V tom našem parlamentu rozhodně nevládne rozum, cit, nějaká morálka a moudrost už vůbec ne. Je parlament nějaké naše zrcadlo? Tak hlavně zrcadlí výsledky voleb, takže takovým pokřiveným zrcadlem vlastně je. Byť nedokonalým, neb nezahrnuje ty, kteří se tam nedostali, protože nepřekročili laťku a nijak nezohledňuje ani ty, kteří k volbám vůbec nešli. Jen docela slušně zrcadlí tu naši názorově rozdělenou společnost, která se chová jako na fotbale.

A tak nový předseda "klubu" (rozuměj Sněmovny) nechá sundat "klubovou vlajku druhého fanklubu", načež onen "fanklub" si ji pak jde vyvěsit z oken. Ti, kteří se tam dostali kvůli lajkům a jako influenceři, dál natáčejí videa (tentokrát ze sněmovny) a dávají je na sítě. A máme z toho zábavný facebookový parlament. Mě asi "vomejou".

Nějaká moudrost, důstojnost a politická kultura? Ani náhodou! Když se poslanci chovají jak malé umanuté děti, které si rozbíjejí bábovičky a kradou hračky?

A to mě má zajímat? Mám kvůli tomu "tapetovat sítě" a sdílet svou radost, vztek, fňukání? Ani náhodou! Právě to "tapetování" mi ty sítě tak otrávilo, že už tam vůbec nelezu. Je to horší než na fotbale, právě protože to je virtuální a zdánlivě anonymní.

Politiku nežeru a nezajímá mě. Ještě před pár lety, byla v pohodě ta politika místní, lokální. Ale i sem se promítly stranické nešvary z té centrální úrovně. A také to umělé rozdělování společnosti, na které stále naskakujeme, protože většina z nás žije v roli oběti a hraje si tu svoji debilní hru na viníky, mučedníky a spasitele.

Když už konečně přijdeme na to, že "spasit" se můžeme pouze každý sám za sebe. Že nám druzí nastavují zrcadlo a že se nám naše skutky vrací jako bumerang. Karma je zdarma, tak si ji užijme.

A to je mnohem zajímavější, ta karma, zrcadlo, bumerang. Ono to pozorovat je docela zábavnější než se té hry účastnit. Když tu hru totiž hrajete, vůbec nemůžete postřehnout její stupiditu.

Politické hry jsou totiž čím dál víc stupidnější a média hlavního proudu, která nás mají přesvědčit o tom, jak je politika důležitá a kteří politici jsou ti správní (totiž, stojí na správné straně) jsou čím dál víc trapnější a směšnější.

Aspoň pro toho, který to jen zpovzdálí pozoruje a občas glosuje, dokud tu ještě žijí lidé, kteří mají rádi humor, ironii a sarkasmus.