Trochu na rozpacích

Jsem z té olympiády trochu na rozpacích, zejména tedy z hokeje. Resp. z výsledků našich hráčů, jinak tedy smekám před Slováky, kteří nečekaně pokořili systém hry, který měl zvýhodňovat ty nejsilnější. Zatímco oni nastoupí přímo do čvrtfinále, my budeme hrát kvalifikaci a každý prohraný zápas nás posílá ke dnu (jestli tomu dobře rozumím).

Ale můžeme se vzchopit, protože týmu přestanou fanoušci věřit, už nemusí být svázán odpovědností a může se ode dna odrazit, dokonce k medaili. jestli tam ta naděje zůstane, ukáže příští zápas. Zatím je ta bilance tristní. Ale to je sport.

Jinak smekám před mladými talenty a "zodpovědností nesvázánými" sportovci, kteří si to přijeli hlavně užít a tak nějak mimoděk to některým i cinklo. Nadřeli se, ale měli i štěstí.

Nakonec bych jako v Naganu, tak v Milanu přepsal dějiny. Ale jinak. Poslal bych na smetiště dějin komentátora Roberta Zárubu. Nějak čím dál víc jsem alergický na jeho komentátorské kecy.

Příště ho, prosím, nechte doma.