V dobré míře

Nejde o překlep. V názvu je správně míra, ne víra. Byť spojení v dobré víře je obvyklejší. Co to znamená? Dejme věcem pravou, správnou, dobrou míru, budeme pak v rovnováze, ve svém středu.

Polarita je dynamika vesmíru. Stabilita je fajn, krásně si na ni člověk zvykne, i na ten blahobyt a pohodlí. Jenže se stane, že blahobytná společnost se nudí a vymýšlí kraviny. Nám se tady třeba krásně rozbujela byrokracie. Prostě překročila míru, už to není o řádu a stabilitě, ale spíše o chaosu, a hlavně o nehybnosti, nepružnosti, šikaně, buzeraci.

Přebyrokratizovaná společnost připomíná zahnívající rybník, nebo také navršenou hromadu hnoje. A tady by třeba bylo vzít bagr a rybník vybagrovat, aby voda byla zase čistá, a ne zanesená bahnem a zapáchající. Též tu hromadu hnoje je třeba vykydat a také to bude smrdět a umažeme se. Ne chodit opatrně okolo a stále na hromadu vršit a rozšiřovat.

V jisté fázi jsme zkrátka překročili míru, nedali si pozor a budeme ji muset znovu nějak obnovit. Nebo na to můžeme jít jinak. Jak? Že začneme jinak myslet a jinak věci dělat, a přitom si hlídat tu míru, abychom ji už nepřekračovali.

V našich mýtech to máme obsaženo, vždy když se překročila míra, dopadlo to špatně a začínalo se znovu. Starý Noe, ten, co stavěl archu na bájné hoře, by mohl vyprávět. Něco podobného údajně zažili staří Římané a bájní Atlanťané. Překročili míru, nebo určitou mez, z níž už nebylo návratu.

I my dnes překračujeme míru. Snad ve všem, nejdřív ve spotřebě, konzumu, negativitě (zprávy, hry, násilí, válčení) a také (sebe)destrukci, najmě v Evropě.

Když je něco vychýleno z rovnováhy, jsou síly, které to opět do té rovnováhy dostanou. Jen se to bohužel neobejde bez obětí i na životech.

Bylo by fajn, kdyby to už přestalo a kdyby se lidi probudili a dokázali to zastavit, a pak nabrat jiný směr. Povede se nám to?