V létě nemá smysl tlačit na pilu

Léto je čas prázdnin a dovolených. Tak si dovoluju pustit práci k vodě a naopak volný čas chci trávit u vody a ve vodě. Mám k tomu řadu příležitostí a v podstatě záleží jen na počasí. Teplotu vody snesu i studenější, ale nechce se mi koupat v dešti či při bouřce.

V létě beru do ruky pilu, abych pořezal dřevo, případně prořezal stromky, ale v přeneseném smyslu na pilu netlačím. Tj. neřeším moc pracovní záležitosti, když nejsem v práci, také si dávám větší volnost i v jiných záležitostech, protože to stejně neurychlím, vše má svůj čas. 

Spíš si tak přemýšlím, co a jak udělat, aby mi vyšly dva záměry, které bych rád letos ještě zvládl. Postupný a pokud možno ne potupný odchod z práce do důchodu, tj. tak, abych poměrně hladce předal funkci svému nástupci, ať již to bude člověk, nebo firma a abych během následujících dvou let prodal svou knihu a začal přednášet. Připravený jsem, mám témata, mám prezentace, mám úryvky z knihy (a blogů), tj. nabídka na mé straně je. Co vázne, je poptávka. Neumím (sebe)propagaci, resp. ji dělám špatně anebo ještě nedozrál ten správný čas. 

Proto nemá smysl, abych v tomto ohledu tlačil na pilu. Tak postupně zkouším knihu rozdávat s tím, že se něco chytne, koupí si ji třeba vesnická knihovna a uspořádá se mnou čtení, budu přednášet v nějaké komunitě. Mezitím splním nějaké náročné pracovní úkoly ve smyslu zjednodušení, stabilizace a předání funkce.

Ale já nejsem ten, který by měl pánu Bohu vykládat své plány, já to nechám na jeho vůli. Možná mě čeká ještě nějaká ta lekce, zkušenost a třeba i odměna za trpělivost a pokoru.

Nebo to všechno bude jinak.