Většina lidí je zhypnotizovaných

Jak to? Proč? A jak se probudit z hypnózy? Jak se ta hypnóza projevuje? Co je tou hypnózou? Tím je náš nastavený systém, kterému můžeme říkat matrix. Do toho jsme se narodili. Je to naše škola (máme se učit a poznávat) a zároveň vězení, z něhož se máme svým poznáním osvobodit tím, že se probudíme z hypnózy.

Na tyhle otázky nalezne odpověď jen člověk probuzený z hypnózy. On ví, jak se mu to stalo, jak se probudil a kdy začal zjišťovat, že mu na tom systému něco nesedí, kdy začal pochybovat, klást si otázky a hledat odpovědi. Kdy ho to přivedlo jinam. Tedy mimo hypnotizující mainstreamová média, což je nejlepší nástroj hypnózy. K tomu nutno připočítat všudypřítomnou reklamu, která je též přístupná zejména v médiích. A samozřejmě virtuální realitu a sociální sítě, které zkreslují realitu tím, že vytvářejí sociální bubliny a závislost (lajky podporují produkci dopaminu).

Zároveň je ale internet vč. sociálních sítí místem, kde "řádí" alternativa, kde je možné se setkat s jinými názory, odlišnými úhly pohledu, s inspirujícími články, rozhovory, lidmi. S něčím, co vám v ČT neřeknou.

Zhypnotizovaní samozřejmě nevědí, že jsou zhypnotizovaní a část z nich se z hypnózy nikdy neprobudí. Ti mají jasno a systém se o ně opírá. Zhypnotizovaní nepochybují a budou vždy provádět to, co jim systém (autorita, vrchnost) řekne.

Probouzející je nejdříve takovým tápajícím a v této fázi mu hrozí, že padne do hypnózy s opačnou polaritou. Systém už ho tak nemanipuluje, ale přijde třeba guru Jára a hypnóza a manipulace je tu znovu.

Rozděl a panuj, toť heslo vládců. Postav lidi proti sobě a využij těch zhypnotizovaných, protože nízké vědomí a role oběti, která hledá viníka, dokáže probudit i fanatickou nenávist a závist.

Probuzený, zpravidla již není v roli oběti, má vyšší vědomí a svědomí, které mu nedovolí neupozornit na lež či nespravedlnost, který si bere život do vlastních rukou, nenechá s sebou manipulovat a stává se (aniž by o to stál) rebelem.

Rebelství není ani zoufalství a ani anarchie. Je to snaha o nápravu věcí. Věci se nemění mávnutím kouzelného proutku, ale změnou přístupu k životu a na tom je třeba pracovat. Mnoho probuzených potvrdí, jak se jim změnila realita poté, co se sami vnitřně změnili. Jak našli odvahu odejít z práce, z toxického vztahu, zastat se sami sebe, naučit se říkat ne. Jak se sami uzdravili ze zákeřné nemoci. Jak se postupně zbavili manipulace a citového vydírání.

Jak už nenaletí, nedůvěřují tomu, co jim říkají "elity" a autority, důvěřují sami sobě a postupně se spojují s lidmi, kterým důvěřovat mohou.

Je to těžké v tom, že často jsou v rodinách probuzení osamocení a zpočátku se cítí nekomfortně a stávají se pro druhé blázny, provokatéry, hlupáky, sobci. Vzpomeňte na Covid.

Je doba probouzení, demaskování, doba transformace systému a každý probuzený k tomu svým dílem přispívá. Jistě, ovládá nás menšina, čím dál tím víc agresivněji a my ji to dovolujeme. Proč? Protože většina z nás je zhypnotizovaných, bojí se, stále žije v roli oběti.

Rebelů, kacířů, probuzených vždy bude menšina, ale je tu nějaká kritická hranice, kdy se to překlopí. Blížíme se k ní? Už jsme jí dosáhli? Nebo ještě není vůbec v dohledu?

U nás máme "Fialovou terapii", která by snad měla probudit i ty největší zabedněnce. Jejím největším úspěchem je absolutně nejvyšší nedůvěra ve vládu za posledních třicet let. Je to zlé, těžké, ale jak se říká všechno zlé je pro něco dobré. A lépe se tím učí. Když si kluk spálí ruce o kamna, už si dá příště pozor. Když vidíte, co politici slibovali a co dělají, poučíte se z toho? Řeknete si, že nemá cenu volit vůbec, nebo nějakou tzv. antisystémovou stranu, nebo se rozhodnete pro tzv. menší zlo?

Vypozoroval jsem, že nejlepšími politiky jsou tito: bývalí politici, politici, kteří ještě tu moc nezískali a z těch aktivních politiků, snad jen ti, kteří vedou malé obce. To jsou politici – sousedé. Ale o těch v centru, nahoře si žádné iluze nedělám.

Změna musí přijít od spodu a postupnými malými krůčky. Mohou ji zařídit pouze otevřená a odvážná srdce. V podhoubí máme rozmanité skupiny, které se něčím zabývají a připravují se, vznikají zajímavé knihy, profilují se zajímavé osobnosti.

Na alternativě existuje rozmanitost (diverzita) a to je přirozené. Ti, kteří diverzitu prosazují, ve skutečnosti touží po uniformitě, stejnosti. Ti, kteří mají ústa plná tolerance a respektu, jsou ve skutečnosti netolerantní a výběrově dokonce nenávistní.

Jsou to však většinově zhypnotizovaní chudáčci. Probudí i část z nich "Fialová terapie"?