Vše je tady o úrovni vědomí

Filozofická úvaha na pro mnoho lidí podivné a neznámé téma. K seznámení doporučuji vyhledat osobnost, která se tím zabývá a jejíž mnohá díla jsou publikována i v češtině.

Touto osobností je Dr. David R. Hawkins, americký psychiatr a vědec. Nejlepší a nejpřehlednější popis jsem našel tady: https://www.evoluce.eu/index.php/dr-hawkins

Vycházejme z jím stanovené logaritmické stupnice úrovní Vědomí od 1 do 1000, kde nejvyšší hodnotu mají například Ježíš nebo Buddha.

Tak si to trochu rozpitváme.

Nízké úrovně vědomí do hodnoty 124 (v závorce uvedena mezní max. hodnota, další úroveň je vždy o jedničku vyšší) a za závorkou názor na život.

Stud (20) – bídný, vina (30) - zlý, apatie (50) - beznadějný, smutek (75) - tragický, strach (100) - děsivý. Tyto lidi ovládají především negativní emoce, život prožívají spíš v utrpení, bolesti a nemoci a jsou tak snadno ovladatelní. Jako spodek základny pyramidy, by těchto lidí mělo být nejvíc, ale jejich vliv není tak velký.

Stále nízké, ale už trochu vyšší úrovně vědomí od 125 do 199

Touha (125) – přinášející zklamání, hněv (150) - nepřátelský, hrdost/pýcha (175) – náročný.

V rozdělení lidské společnosti podle vědomí jsou to lidé, kteří zpravidla dominují nad těmi nižšími úrovněmi. Něco vědí a znají a od toho odvozují svou důležitost. Mnozí z nich mají tah na branku, nebo aspoň se umí prodrat nahoru na úkor jiných. Jsou pyšní na to, co dosáhli, identifikují se zpravidla se svou rolí, se svým egem.

Tady je ta past. Vědí, že jsou na tom líp a chtějí druhé ovládat. Tady se projeví ta touha, hněv se projeví např. tím, že jsou naštvaní na sebe nebo své domnělé nepřátele a konkurenty. A pýcha to je přímo výtah k moci nad druhými, zejména těmi, kteří mají strach a jsou v těch nižších úrovních vědomí.

A pýcha opanovala prostor moci. Pyšní sebestřední (zpravidla inteligentní) egoisté v hierarchické struktuře panují nad druhými. Pokud postrádají (nebo ji aspoň v sobě zazdili) složku emoční a sociální inteligence, jsou vlastně po právu nazýváni psychopaty a sociopaty. Jejich společenský vliv je poměrně velký.

V námi nastaveném současném systému není na nejvyšším společenském stupni moudrost, ta moudře ustoupila do pozadí a je většinově vysmívána. Lidé v této úrovni vědomí ovládají druhé a stále se nechají dobře ovládat, byť třeba už ne tak dobře strachem, ale hlavně touhou mít víc a být výš.

Mezní hodnota je 200. Odvaha – život je přijatelný. Tady už jsme u první (nejnižší) vyšší úrovně vědomí. Odvaha se projeví v tom, že si takový člověk stojí za svým, že si dovolí být odvážný, přestane se bát. Je už hůře manipulovatelný, neskočí na všechno. Pokud tedy tito lidé nad 200 nejsou dogmatiky a slepě věřícími v něco, co není v souladu s Univerzem (např. materialisté jsou slepě věřící lidé v moc hmoty).

Většina lidí z té vyšší úrovně je v té úrovni 200 až 499. Protože 500 je další hranicí a ta už je spíše pro mistry a mystiky. A těch je na světě opravdu málo.

V oblasti 200 – 499 po odvaze následuje neutralita (250) - uspokojivý, ochota (310) - nadějeplný, přijetí (350) – harmonický, moudrost (400) – smysluplný.

Od 500 do 1000 nám Dr. D. R. Hawkins pojmenoval a vyčíslil tyto kategorie:

Láska (500) život je prospěšný, radost (540) – život je úplný, Mír (600) – život je dokonalý a Probuzení (700-1000) život je (existuje).

Pojmenování kategorií vč. příslušných číselných hodnot podle knihy Moc versus síla od Dr. D. R. Hawkinse.

A o co se v dnešním lidském světě hraje? O probouzení lidí, o postup v úrovni celkového tzv. kolektivního vědomí. A to si musí nejprve každý odpracovat sám za sebe. Při té cestě narazí na mnohá úskalí, občas zabloudí a spadne, pak se zase zvedne. Ale o tom ten život lidský tady ve hmotě a dualitě je. Učíme se z chyb, poznáváme z prožitků, zkušeností, lekcí.

Čím víc lidí bude následovat svou duši, víc dá na intuici a posune se výš na své úrovni vědomí (s nějakou úrovní se sem již narodí), pak se to celkově zlepší. Ale většina lidí, protože je právě v těch nižších úrovních, asi potřebuje nějakou katarzi, nebo aspoň očividné rozpory mezi hlásáním a skutky, což nám naši čelní představitelé ukazují naprosto dokonale.

Zkrátka cesta je nenechat se tak vmanipulovat do vnějších her, podívat se dovnitř, hledat cestu ven v sobě. Čím více lidem se podaří tuto cestu najít, tím může být náš svět pozitivnější. Stačí si uvědomit, co živí negativní energie a emoce a jak se to projeví na našem těle a duši.