Zakážu si fandit?

Po zkušenosti s prvními dvěma západy našich hokejistů na Olympiádě jsem dospěl k tomu, že bych se na zápasy snad radši neměl dívat, protože, když se dívám, naši prohrají či prohrávají. 

Zajímavý v tomto byl zápas s Francií. Zapnul jsem to někdy za půlkou první třetiny, abych zjistil, že vedeme 2:0. Následně jsem viděl jen všechny tři francouzské góly. Tak jsme si s manželkou řekli, že jsme to možná my, kteří nějakým způsobem bráníme klukům ve vítězství a televizi přepli na jiný program.

A pak se nám to potvrdilo. Zvědavost nám nedala, tak jsme to před závěrem zase přepli a atmosféra byla jiná. Vedli jsme 6:3. Žádný český gól jsme v přímém přenosu neviděli. Tak nevím, zda to nějak ovlivňujeme.  

Možná v tom roli hraje i barva dresů a komentátoři. Nějak už mě nebaví komentování Roberta Záruby, ty jeho chytré kecy. Ale objektivně Kanada byl silný soupeř a frantíky jsme podcenili v tom, že po dvou gólech se nevrátí do zápasu. A oni překvapili. Naštěstí vyhrála zkušenost našeho papírově silnějšího týmu. Jen člověku se nechtělo sledovat to utrpení, a tak přišel o ten obrat.

Jak dál? Sledovat či nesledovat? Toť otázka.