Že je byrokracie jako obtížný hmyz, ví snad každý, možná kromě bytostných byrokratů samotných. V osobním životě mě až tak nebuzeruje, ale v pracovním si ji bohužel "užívám". Osobně již vyhlížím čas, kdy se jí zbavím. Jde to celkem jednoduše: odchodem do důchodu.
Život o nějaké politice vůbec není. Asi to tak má většina lidí. V životě je ale důležité rozjeté věci nějak dokončit, uzavřít. Podzim je pro to asi nejlepší období.
Když na to pohlédnu rozumem, tak vlastně ano. Žiju ve stabilním, dlouholetém manželství, bydlím v družstevním bytě, mám zahrádku a malou chatku s velkým pozemkem. Mám práci a dostatek peněz včetně rezerv. Blíží se mi důchod, pracuji v malém kolektivu a v podstatě na okraji systému. Což vlastně jeden čas byl také můj sen. Vyhnul jsem se velkému...
Můj svět se bez sociálních sítí obejde. Nejen těch všeobecně známých a nejvíc využívaných, ale i těch druhých, tzv. "necenzurovaných", které ani nedokážu pojmenovat.
Výše jsem si sepsal argumenty, proč bych měl volit Stačilo! A to i přesto, že v některých aspektech bych dal přednost třeba Svobodným. Celkem se mi líbí i JASAN, ale tam není šance na politický úspěch, ale je to zázemí odborníků, kteří něco vědí a umí poradit. Nicméně našel jsem 15 důvodů, proč dám Stačilo! přednost před ostatními.
Podzimní rovnodennost a pak zkracování denního světla a přibývání noci. Nižší teploty, začátek topné sezóny. Ta rozdělí lidi v panelácích na ty, kterým už je zima a ty, kterým není zima a v těch počátcích je to dost náročné. Ale už mě to nepřekvapuje. Dokud je teplo z kotelny, je to v pohodě.
Ne, nestávám se broukem, jak zpívá Xindl X ve své písničce. Ale změnil jsem se, to zas jo. Jsem na cestě k sobě, ke své duši. Jsem na cestě spirituality, radosti, tvorby, zvyšování vědomí.
Po psychicky náročném dni následuje odpočinek. Atmosféra každého setkání vlastníků bytových jednotek je jiná, jinak řečeno, každá schůze je pro mě jinak náročná.
Už jsem o Facebooku psát nechtěl, ale nějak mě to stále pudí. Facebook mi nemůže dát ban, protože ho banuju trvale já. Není to můj komunikační kanál a není to součást mého vesmíru.
Domov je důležitý. Ale co to vlastně znamená? Každý sám máme jeden domov, který je neustále s námi a o který se staráme či nestaráme. Tím domovem je naše vlastní tělo. Tento domov je se mnou stále, se mnou se přemísťuje a upozorní mě na to, když s ním zacházím nějak špatně. Projeví se to špatnou náladou, bolestí, nechutí, únavou apod. ...
Měl jsem dokonce v čínském týdenním horoskopu středu jako příznivý den. A opravdu se tak stalo. Astrologii a ezoteriku nezatracuji, ale beru je s nadhledem, můj život neurčují. Snad jen v tom, že se snažím už žít v souladu se svou duší, což znamená dát na signály duše a těla a pokusit se jim vyhovět.
Pravda je, že mě nebavil nikdy. Letos jsem po pěti letech na něj znovu vstoupil s určitou nadějí, která se nenaplnila, takže už uvažuji o výstupu.