Mám rád přírodu, rostliny, stromy, živočichy. U zvířátek je to trochu složitější. Dají se pozorovat vlastně jen v určitém okamžiku, na chatě můžu pozorovat hopsavé ptáky (kosy, drozdy) na posečené louce. Hmyz (zejména opylovače), tedy včely, čmeláky a motýly pozoruju především na kytkách.
Fotopast něco zachytila, srnu a srnce, holuba a zajímavá je fotka sýkory koňadry, nejspíš v letu, ovšem s křídly přitisknutými k tělu.
Chata a zahrada je především o fyzické práci v přírodě. Po práci jako je sekání trávy a kosení loučky, pletí, zalévání a čištění jezírka, přichází odpočinek.
Po týdnu jsem prozkoumal fotopast. Fotek bylo více a některé úlovky byly jasné, jiné skoro ne. Nejjasně ji identifikovatelný byl jeho jasnost brhlík. Pak krásný záběr na velkého ptáka, nejspíš druh drozda, ale asi ne ten klasický stěhovavý.
Umístil jsem fotopast ke stěně chatky a namířil k potoku. Objevili se dvě šelmičky, jedna domácí (kočka) a druhá vlastně taky domácí (na našich pozemcích) kuna. V denním světle projelo po cestě za potokem auto, motorka a také jsme zachyceni my, např. žena se psem.
Konečně vím, co nám roste na chatě. Kvete to a vytváří to žluté koberce. Je to taková louka posetá žlutými květy. Samozřejmě se vyskytují i další kvítka, sedmikrásky, na krajích sasanky, pomalu se objevují pampelišky, rozrazily, silenky.
Chodím do přírody. Ne, nechodím fotit a číhat třeba na ptactvo či zvířectvo, ale procházím se a to převážně statické, co se mi líbí, zachytím na mobil. Pak si v klidu prohlédnu fotky, ty rozmazané a nepovedené smažu a občas vyberu něco, co by se mohlo hodit na blog.
Tak jsem dal fotopast k jezírku. Asi dost nešťastně. Byl tam jen srnec, navíc spíš v šeru a nebo jen jeho část. Ale to nebylo až tak důležité. Už nám i v Podhůří začínají kvést zlaté deště, sasanky jsou v plném květu, osmělují se prvosenky.
Zahrada už jarem voní. Rozkvetly sněženky a šafrány, stromky už mají pupeny. Plevele taky kvetou, sedmikrásky a další kvítka v trávě na sebe upozorňují též. Před domem rozkvetly fialky. Ven se pomalu hrnou listy narcisů a tulipánů.
Naučil jsem se chodit do přírody bezcílně, tedy tak, že cílem je ta cesta sama. Jen si vyberu směr, trasu, místo, kam se chci podívat.