Konečně vím, co nám roste na chatě. Kvete to a vytváří to žluté koberce. Je to taková louka posetá žlutými květy. Samozřejmě se vyskytují i další kvítka, sedmikrásky, na krajích sasanky, pomalu se objevují pampelišky, rozrazily, silenky.
Chodím do přírody. Ne, nechodím fotit a číhat třeba na ptactvo či zvířectvo, ale procházím se a to převážně statické, co se mi líbí, zachytím na mobil. Pak si v klidu prohlédnu fotky, ty rozmazané a nepovedené smažu a občas vyberu něco, co by se mohlo hodit na blog.
Tak jsem dal fotopast k jezírku. Asi dost nešťastně. Byl tam jen srnec, navíc spíš v šeru a nebo jen jeho část. Ale to nebylo až tak důležité. Už nám i v Podhůří začínají kvést zlaté deště, sasanky jsou v plném květu, osmělují se prvosenky.
Zahrada už jarem voní. Rozkvetly sněženky a šafrány, stromky už mají pupeny. Plevele taky kvetou, sedmikrásky a další kvítka v trávě na sebe upozorňují též. Před domem rozkvetly fialky. Ven se pomalu hrnou listy narcisů a tulipánů.
Naučil jsem se chodit do přírody bezcílně, tedy tak, že cílem je ta cesta sama. Jen si vyberu směr, trasu, místo, kam se chci podívat.
Dochází i na kvítka, všiml jsem si už i sněženek. Brzy to celé vypukne. Těším se na to, příroda se probouzí a začíná nás obohacovat, déle je vidět, venku bude příjemněji.
Mám rád tu probouzející se přírodu. Většinou ji pozoruju tak, jak v ní chodím. Ponejvíce s naší fenkou. Už je to příjemné, dal jsem si dlouhou procházku po poli. Potkávali jsme zajíce, srnky, vyplašili koroptve a už nad námi poletovali a zpívali skřivánci.
Normálně bych o tom nevěděl. Svědectví poskytla fotopast. Nezachytila žádné zvíře, ale zaznamenala rekordní teplotu. Asi ta arktická teplota nebo výpadek elektrického proudu nám rozbil filtr na potrubí z vrtu.
Domov tvoří tvorové, kteří se mají rádi. Je to lidská rodina a její prostředí v bytě. K našemu domovu patří (kromě nás lidských tvorů) i pokojové a balkónové rostliny a domácí zvířata. Mazlíčci. Máme mazlíčky obvyklé (psa) a ty méně obvyklé. To jsou miláčci terarijní.
Když umístím fotopast pod ptačí budku, očekávám obvyklé ptáčky, kteří se objeví vždy. Jsou to většinou sýkorky a šplhavci brhlík a strakapoud. Ani teď tomu nebylo jinak. Srnky asi chodily jinde, nebo daleko od čočky, žádné překvapení ani denní, ani noční se nekonalo.