příroda

Zelená je krásná barva, barva lesa, barva trávy. Jen je ta barva nějak zneužita. My starší pamatujeme zelené mozky, což rozhodně nebyli žádní zelení aktivisté, ale lampasáci (vojáci).

Syn Jakub namířil fotopast na žluny a s mobilem obcházel jezírko, ve dne i večer. Koukal, viděl ropuchy (pářící se), řetězy žabích vajíček, také viděl a vyfotil vykukujícího čolka a larvu vážky.

Tentokrát namířil fotopast syn, který trávil část dnů všedních na chatě a odsud jezdil na veterinární praxi do stájí (kravínů).

Tak nám opět v budce zahnízdily sýkorky koňadry. Umístil jsem pod budku fotopast a doma se podíval na paměťovou kartu, co se tam objevilo. Fotky sýkorek v galerii. Kromě koňader se objevily i hůře identifikovatelné objekty, u ptáka zachyceného v letu ve tvaru "véčka" může jít i o koňadru, to tmavé přimknuté k větvi bude nějaký jiný pták (brhlík,...

Jako přírodní člověk vítám jaro. Dny se prodlužují, příroda se barví do zelené, stromy a keře nasazují pupeny a první kvítka jako sněženky, bledule, šafrány už dávno kvetou a postupně se k nim přidávají další. Zlatý déšť už někde úplně rozkvetl, na naší zahradě otevírá nesměle první kvítky a uvidíme, jak na chatě.

Jezdím do ráje, co každý druhý víkend, v ráji trávím dovolenou. Krásně se tam nabiju, cítím život v sobě při fyzické práci, při chození bos v trávě, při osvěžení v biotopu.

Kterápak to asi je? Záleží na tom, na co se zaměříme. Ekonomicky nejbohatší opravdu nejsme. Máme určitě jedny z nejkrásnějších žen. To je také naše velké bohatství, dokonce v některých případech úžasný vývozní artikl.