Život se skládá z přítomných okamžiků na sebe navazujících. Nějakou činnost vykonávám v přítomném okamžiku. Když tvořím a součástí mé tvorby jsou i zahradnické práce, jsem v přítomném okamžiku.
Počasí vám nedovolí makat. Navíc od minula máte všechno hotovo. Přesto si najdete nějakou práci. Kosit se dá pořád, vytrhávat kopřivy též, zpracovávat dřevo, řezat, sekat můžete kdykoliv.
V rámci rehabilitace zelených prostor před naším panelákem vznikl multifunkční parčík se zelení, množstvím květin, stromů, prvků ke cvičení, zábavě a odpočinku a také hracím hřištěm pro děti s pískovištěm, houpačkami, prolézačkami.
Proč? Protože máte výsledek hned potom, co práci vykonáte. Je vidět posekaná tráva, záhon na chvíli zbavený plevele, nařezané a naštípané dřevo, natřená lavička.
Fotopast jsem tentokrát namířil na louku před chatou s dohledem na skalku a dřevník. Kdo jiný by měl být v očekávání nežli srny?
Jsou krásné, kvetou postupně po celou dobu vegetačního období. Jsou ovšem závislé i na lokálním mikroklimatu. Pozoruji to na chatě v Podhůří, ale i na zahrádce v nížině.
Na chatě to bylo hlavně o dřevu. Tedy pro mě. Podařilo se mi "zlikvidovat" dřevo ze zlomených větví dubu. Ty velké byly potřeba rozřezat a převést kolečkem k uskladnění a postupnému vyschnutí.
Přichází období sklizně. Na zahrádce už jsme sklidili jahody, rybíz, vyrostla nám první cuketa a sklidili jsme hrách, úspěšně rostou rajčata, papriky, cibule, červená řepa a mrkev.
Mám rád pobyt na chatě, hodně tam pracujeme, většinou sekáme trávu, části luk taky kosím. I sama příroda nám něco na práci připraví.
Po čtrnácti dnech jsem hořel zvědavostí, co nám ukázala fotopast. Nastražil jsem ji k rybníčku. Říkal jsem si, že by tam mohl být nějaký pták, možná kachna, možná nějaká srnka. Co tam nakonec bylo?